9 C 34/2021-79 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 11. 2020 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 31.084 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 40.918,47 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, ze smlouvy úvěru na nákup vybraného zboží ze dne 14. 12. 2018, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností společností [právnická osoba], a žalovaným, a na ni navazující smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o účelovém úvěru poskytl dne 14. 1. 2019 právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.490 Kč na nákup zboží, a žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 0 % a RPSN ve výši 0 % v 10 měsíčních splátkách po 2.049 Kč (s pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 2.151 Kč), splatných vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje od 17. 1. 2019. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěrový rámec, nad rámec poskytnutých peněžních prostředků ve výši 20.490 Kč, na nákup zboží, a žalovaný takto načerpal peněžní prostředky, a se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 22,68 % a RPSN ve výši 30,28 %. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkami a právní předchůdce žalobce tak v souladu s obchodními podmínkami ke dni 31. 5. 2020 úvěr zesplatnil prostřednictvím odstoupení od smlouvy. Kromě dlužné jistiny úvěru ve výši 34.353,01 Kč žalobce po žalovaném požadoval smluvní úrok ve výši 3.867,81 Kč, dlužné poplatky ve výši 700 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1% z částky splátky v prodlení ve výši 1.146,90 Kč, 850,75 Kč jako dlužné pojistné, a 50 Kč jako náklady vzniklé žalobci v souvislosti s uplatněním pohledávky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 3. 7. 2018 postoupena na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného k plnění předžalobní výzvou. Žalovaný však nereagoval. 2. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu, k čemuž mu byla stanovena lhůta 15 dnů. Lhůta uplynula marně. 3. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, zástupce žalobce byl přítomen. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr, uzavřené dne 14. 12. 2018, a mezi žalovaným a společností [právnická osoba], bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalovanému poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 35.000 Kč a žalovaný se úvěr, společně s úrokem ve výši 22,68 % ročně (RPSN ve výši 30,28 %) a pojistným, zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, vždy k 17. dni v měsíci, se splatností první splátky v měsíci následujícím po měsíci, v němž byl úvěr poprvé čerpán. Celková částka k zaplacení revolvingového úvěru dle smlouvy činila 40.275 Kč. V rámci smlouvy byly sjednány specifické podmínky čerpání a splácení, kdy speciální podmínkou smlouvy byl předmět financování - zařízení Apple iPhone [podrobné] [označení ] [předmětného] [zařízení], za prodejní cenu 22.490 Kč, splatnou v měsíčních splátkách po 2.049 Kč, výše měsíční úhrady za pojištění činila 4,99 % z měsíční splátky, při úroku a RPSN ve výši 0 %, kdy částka 20.490 Kč byla splatná v 10 měsíčních splátkách splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 1. 2019. 5. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr, uzavřené dne 14. 1. 2019, a mezi žalovaným a společností [právnická osoba], bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 22.490 Kč za účelem financování nákupu zařízení Apple iPhone [podrobné] [označení ] [předmětného] [zařízení], za prodejní cenu 22.490 Kč, splatnou v měsíčních splátkách po 2.049 Kč, výše měsíční úhrady za pojištění 4,99 % z měsíční splátky, při úroku a RPSN ve výši 0 %, kdy částka 20.490 Kč byla splatná v 10 měsíčních splátkách splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 1. 2019. 6. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že právní předchůdce žalobce zjistil čistý příjem žalovaného ve výši 17.000 Kč a výdaje žalovaného ve výši 8.800 Kč. 7. Z listiny Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 28. 4. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným zesplatnil. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2020 byla zjištěna aktivní legitimace žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením ze dne 16. 6. 2020. 9. Z listiny označené jako Číslo úvěru: [číslo] pan [celé jméno žalovaného], obsahující přehled jednotlivých čerpání a splátek, bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr načerpal celkem částku ve výši 58.894 Kč a splatil částku celkem ve výši 27.510 Kč. 10. Žalobce zaslal dne 16. 6. 2020 žalovanému výzvu k plnění (předžalobní upomínku). Z obsahu spisu nevyplývá, že žalovaný žalobci něčeho po předžalobní výzvě zaplatil. Žalovaný soudu žádné důkazy nenavrhl. 11. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti mající význam pro rozhodnutí ve věci. 12. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) 13. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. (§ 2396 o. z.) 14. Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. (§ 2397 o. z.) 15. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; nezurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. (§ 2398 o. z.) 16. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (§ 2399 o. z.) 17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 věta první téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z předložených listinných důkazů, podle kterých žalovaný čerpal celkem 58.894 Kč a uhradil 27.510 Kč. Obsah smluv a okolnosti jejich uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smluv v souladu s tehdy platnou právní úpravou (86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebit