13 C 125/2022-119 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Okresnímu soudu v Benešově dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení z titulu dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] ze dne [datum], kterou s žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [bankovní účet] a poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 10.000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal tyto peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která činila 2 % čerpaného úvěru. Na úvěrovém účtu žalovaný vyčerpal částku 21.319,78 Kč, z toho částku 13.527,64 Kč právnímu předchůdci žalobkyně uhradil. Nicméně poté žalovaný své povinnosti neplnil, a proto právní předchůdce žalobkyně celou dlužnou částku zesplatnil. Právní předchůdce poté pohledávku postoupil na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný celkový dluh neuhradil ani po předžalobní výzvě ze dne [datum]. Vzhledem k místě trvalého pobytu žalovaného byla věc postoupena místně příslušnému soudu (zdejšímu soudu), a to usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena [datum] (pátek, pracovní den - § 49 odst. 4) nevyjádřil a zůstal po dobu průběhu soudního řízení procesně pasivní. Ve věci se konalo dne [datum] jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně ani její právní zástupce, přičemž tito se z jednání řádně omluvili. Žalovaný se taktéž nedostavil, přičemž tento se z jednání omluvil dne [datum]. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud provedl dokazování listinnými důkazy (všeobecné produktové podmínky, smlouva o postoupení pohledávek, výpisy z účtu, oznámení o postoupení pohledávek, upomínka ze dne [datum], dispozice ke smlouvě [číslo] smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] výzva k úhradě ze dne [datum], sazebník poplatků, produktové podmínky spotřebitelského úvěru, zpráva [právnická osoba], vysvětlení některých pojmů a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, platební historie, poštovní podací archy), a po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně všeobecných smluvních podmínek, produktových podmínek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 21.319,78 Kč na úvěrový bankovní účet č. [bankovní účet], a to v období od [datum] do [datum], kdy byl celý dluh žalovaného zesplatněn. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutou částku vrátit, a to za podmínek ve smlouvě uvedených – v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru. Žalovaný nehradil vyčerpanou částku řádně a včas, právnímu předchůdci žalobkyně vrátil pouze částku 13.527,64 Kč (poslední splátka proběhla ke dni [datum]), a proto právní předchůdce žalobkyně přistoupil dne [datum] k zesplatnění celého úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy, soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován písemně přípisem ze dne [datum]. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky jednak přípisem ze dne [datum] a jednak předžalobní výzvou ze dne [datum]. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Po provedeném dokazování soud aplikoval na výše uvedený skutkový stav citované ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se žalovaný zavázal vrátit poskytnutou finanční částku včetně úroků a poplatků specifikovaných ve smlouvě, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však nehradil řádně a včas (žalovaný netvrdil ani nedoložil další úhradu žalované částky), ke dni [datum] uhradil na dluhu pouze částku 13.527,64 Kč, a proto se dne [datum] stal závazek žalovaného splatným a právnímu předchůdci žalobkyně vznikl nárok na uhrazení dosud neuhrazené části dluhu včetně úroků z prodlení. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně uvědomen. Žalovaný ani po předžalobní výzvě na dluhu ničeho neuhradil. Soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně při ověřování schopnosti žalovaného dluh zaplatit, vycházel kromě údajů poskytnutých žalovaným, také z dalších získaných informací o bonitě žalovaného, a to zejména interními informacemi o žalovaném, když tento měl veden běžný bankovní účet právě u právního předchůdce žalobkyně. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě vyhověl, a to včetně smluvních úroků, poplatků a zákonných úroků z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o.z. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.792,14 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (výrok II.) Uloženou platební povinnost je žalovaný povinen zaplatit ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že nezaplacením i jen jedné ze splátek řádně a včas se stává splatným celý dluh. Náklady řízení je potom žalovaný povinen zaplatit ve splátkách po 500 Kč měsíčně k rukám právního zástupce žalobkyně vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že nezaplacením i jedné ze splátek řádně a včas stává se splatným celý dluh. (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).