13 C 290/2021-79 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručeného Okresnímu soudu v Prostějově dne 30. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 47.115,32 Kč s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce [číslo] dále dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 9.8.2018 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě těchto smluv poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky v celkové výši 38.000 Kč (částky 15.000 Kč, 8.000 Kč a 15.000 Kč). Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Pohledávky byly dne 5. 1. 2021 postoupeny na žalobkyni. Do doby postoupení byla žalovanou na dluhu z první smlouvy o zápůjčce uhrazena částka 14.450 Kč, z druhé smlouvy o zápůjčce částka 4.500 Kč a ze třetí smlouvy o zápůjčce částka 5.100 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci se konalo dne [datum] jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti žalované. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti: - Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku 15.000 Kč, přičemž částka 7.050 Kč byla použita na refinancování zůstatku dlužné částky žalované z jiné smlouvy o zápůjčce u předchůdce, a proto předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 7.950 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala uhradit tuto částku včetně poplatku ve výši úroků a poplatků v týdenních splátkách po 469 Kč, kdy první splátka je splatná do 7. dne od data uzavření smlouvy. - Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] že předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 8.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala uhradit tuto částku včetně poplatku ve výši úroků a poplatků v týdenních splátkách po 254 Kč, kdy první splátka je splatná do 7. dne od data uzavření smlouvy - Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku 15.000 Kč, přičemž částka 7.235 Kč byla použita na refinancování zůstatku dlužné částky žalované z jiné smlouvy o zápůjčce u předchůdce, a proto předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 7.765 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala uhradit tuto částku včetně poplatku ve výši úroků a poplatků v měsíčních splátkách po 1.655 Kč, kdy první splátka je splatná do 7. dne od data uzavření smlouvy - Z karty zákazníka ze dne 29. 3. 2018, 11. 7. 2018 a 8. 8. 2018, že věřitel před poskytnutím zápůjček zkoumal úvěruschopnost žalované na základě žalovanou vyplněných údajů o jejích majetkových poměrech. - Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 (účinnost ke dni 5. 1. 2021) a z oznámení o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání, že pohledávky v souhrnné výši 68.915,32 Kč byly postoupeny na žalobkyni a žalovaná byla o postoupení vyrozuměna. - Z upomínky právního zástupce žalobkyně včetně dokladu o odeslání, adresované žalované ze dne 28. 6. 2021, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. - Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce [číslo] že žalovaná na dluhu uhradila od 29. 3. 2018 do 29. 11. 2018 částku 14.450 Kč. - Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce [číslo] že žalovaná na dluhu uhradila od 11. 7. 2018 do 29. 11. 2018 částku 4.500 Kč. - Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce [číslo] že žalovaná na dluhu uhradila od 9. 8. 2018 do 18. 11. 2018 částku 5.100 Kč. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v souhrnné výši 38.000 Kč v hotovosti resp. na účty určené pro splacení předchozích dluhů (refinancování). Před poskytnutím úvěrů byla zkoumána úvěruschopnost žalované pouze na základě žalovanou vyplněných údajů v kartě zákazníka. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. 5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně. Závazek žalované přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši 38.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalované finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalované splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že věřitel splnil tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru v každém jednotlivém případě prokázala, a to i přes zákonné poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř., když pouhou kartu zákazníka vyplněnou na základě údajů poskytnutých dlužníkem (a již nijak neověřovaných) nelze považovat za dostatečný doklad svědčící o splnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského