14 C 168/2022-77 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhal proti žalovanému zaplacení určení neznatelné hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] a mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], podle poslední pokojené držby, do které bylo žalovaným neoprávněně zasaženo nezákonným provedením terénních úprav v únoru a březnu 2018 a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. ú. [obec] a žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], na kterém bez patřičného stavebního povolení realizoval terénní úpravy. Neoprávněný zásah do pozemku ve vlastnictví žalobců činností žalovaného spočívá v tom, že zemní valy, které žalovaný v rámci terénních úprav vytvořil, přesahují nejméně na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalobce v žalobě popsal postup a rozhodovací činnost místního stavebního úřadu, který rozhodl„ na první pohled zcela nesprávným a žalobcem poškozujícím úředním postupem“ a to rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] / [číslo] Koš. a v rámci tohoto rozhodnutí v odůvodnění dospěl k nesprávnému závěru, že by žalobce, do jehož vlastnického práva bylo neoprávněně činností žalovaného zasaženo, měl podat žalobu dle § 1028 o.z.. Žalobce se tímto pokynem stavebního úřadu z opatrnosti řídil, i když proti rozhodnutím podal odvolání. Žalobce podáním ze dne [datum] vzal žalobu v celém rozsahu zpět a žádal, aby soud řízení zastavil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že výzva [anonymizováno] úřadu [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] / [číslo] – [anonymizováno], kterou byl žalobce vyzván k podání návrhu na určení vlastnické hranice dle § 1028 o. z., byla k odvolání žalobce rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], [anonymizována čtyři slova], č. j.: [anonymizováno] [číslo] zrušena a tím odpadl důvod podání této žaloby. Žalobce navrhoval, aby soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 150 o.s.ř. a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaný na výzvu soudu vyúčtoval náhradu nákladů řízení, které požadoval po žalobci uhradit, neboť podle jeho názoru žalobce zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Soud přihlédl k procesnímu jednání žalobce, které bylo učiněno před jednáním ve věci samé a podle ust. § 96 odst. 1 a 2 věta první o.s.ř. řízení zastavil (odst. I. výroku). Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud z tvrzení žalobce a důvodů, které osvědčil doložením listin a to zejména výzvou Magistrátu města Prostějova ze dne [datum], a které ho vedly k podání žaloby a k jeho zpětvzetí před prvním jednání. Je zřejmé, že žalobce respektoval výzvu stavebního úřadu (i když se s ní neztotožnil a podal proti ní odvolání, se kterým byl úspěšný) a podal žalobu. Po podání žaloby důvody pro její podání odpadly, když nezákonná výzva byla odklizena k odvolání žalobce rozhodnutím nadřízeného správního orgánu. Soud o náhradě nákladů řízení rozhoduje zásadně podle posouzení důvodů, které vedly k zastavení řízení a zjištění, který z účastníků řízení svým chování zavinil zastavení řízení. V tomto případě nelze uzavřít, zda žalobce či žalovaný svým jednáním zavinili zastavení řízení. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navíc právě s ohledem na shora popsaný průběh tohoto řízení je zřejmé, že lze v tomto konkrétním případě také výjimečně použít ustanovení § 150, neboť důvody, které žalobce vedly k podání žaloby a poté k jejímu zpětvzetí, lze považovat za hodné zvláštního zřetele ve smyslu uvedené právní úpravy (odst. II. výroku). Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Soud žalobci zaplacený soudní poplatek vrátí ve výši 1.000 Kč, neboť řízení bylo zastaveno před prvním jednání (§ 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v platném znění) – odst. III. výroku.