14 C 193/2022-40 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení z titulu dluhu z neuhrazených nákladů na přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem. Z listinných důkazů (blok na pokutu [číslo] blok na pokutu [číslo] nařízení města [číslo] nařízení města [číslo] předžalobní výzva ze dne [datum], fotografie vozidla, poučení o manipulačním poplatku ze dne [datum] a ze dne [datum]) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Dne [datum] a [datum] bylo v souladu s § 17a odst. 1 písm. a) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů na vozidlo [značka automobilu] [registrační značka] nasazen technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen„ [anonymizováno]“). [anonymizováno] byl nasazen z důvodu zakázaného stání na místě, kde se vozidlo nacházelo, což bylo obecní policií kvalifikováno jako přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, za který byla žalovanému uložena v blokovém řízení pokuta ve výši 500 Kč dne [datum] a 300 Kč dne [datum]. [příjmení] předmětného vozidla je žalovaný, a proto podle § 17a odst. 5 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii odpovídá za náklady za přiložení a odstranění [anonymizováno], jejichž výše je stanovena čl. II odst. 5 Nařízení obce [číslo] kterým se stanoví maximální cena za nucený odtah vozidel, za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Výše takových nákladů je stanovena částkou 300 Kč za jeden [anonymizováno]. Žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil i přesto, že byl o této povinnosti žalobcem poučen a následně k úhradě bezvýsledně vyzván dne [datum]. Žalovaný ani po předžalobní výzvě na dluhu ve výši 600 Kč s příslušenstvím ničeho neuhradil. Podle § 17a odst. 5 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil. Žalovaný ve dvou případech stál se svým vozidlem na místě, kde je zákaz stání, na vozidlo byl nasazen prostředek k zabránění odjezdu vozidla a žalovanému byla zároveň uložena bloková pokuta. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci celkem částku 600 Kč za nucené odtahy vozidla. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný včas splnil svou platební povinnost, a proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) včetně úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a nař. vl. [číslo] Sb. (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (odst. II. výroku). Žalobce je na základě § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osobně osvobozen od placení soudního poplatku, a to jako územní samosprávný celek vykonávající státní správu, která na něj byla přenesena. Z tohoto důvodu je podle výsledku řízení povinen uhradit soudní poplatek žalovaný, na kterého vzhledem k jeho neúspěchu ve věci tato povinnost přechází, a proto soud rozhodl o jeho povinnost uhradit soudní poplatek. Soudní poplatek je třeba zaplatit v kolcích nebo na účet [číslo] pod variabilním symbolem [číslo] (odst. III. výroku). Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).