14 C 291/2021-41 — Okresní soud v Prostějově

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 10. 6. 2020, se žalobce po žalované domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a náhrady nákladů tohoto řízení s odůvodněním, že žalovaná ponechala vozidlo [registrační značka] na místech, kde to není povoleno, a z tohoto důvodu jí byl na vozidlo dne [datum] namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen TPZOV) s náklady za jeho přiložení a odstranění ve výši 300 Kč. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.) Dne [datum] v [údaj o čase] hod. bylo na ulici [ulice] v [obec] v místě, kde je zakázáno zastavení vozidla, nalezeno vozidlo [značka automobilu] [registrační značka], na toto vozidlo byl proto strážníkem [anonymizováno] policie [obec] nasazen technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Za pachatele přestupku byla určena žalovaná, která odpovídá za náklady za přiložení a odstranění TPZOV ve výši 300 Kč. Žalovaná byla o povinnosti zaplatit tyto náklady do 15 dnů řádně poučena a k jejich úhradě byla vyzvána výzvou ze dne 25. 1. 2021, svůj dluh ale ani částečně neuhradila (v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala jeho uhrazení). Z ustanovení § 17a odst. 1 a 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní polici, vyplývá, že strážník je ve vymezených případech oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém řízení, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem. Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Podle čl. 2 odst. 5 nařízení obce [číslo] kterým se stanoví maximální cena za nucený odtah vozidel, za přiložení o odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, je za přiložení a odstranění TPZOV stanovena maximální cena ve výši 300 Kč. Žalovaná spáchala dne [datum] přestupek v dopravě, když ponechala na ulici [ulice] v [obec] vozidlo na místě, kde je stání zakázáno. Na vozidlo byl namontován strážníkem [anonymizováno] policie [obec] technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a žalovaná je jako ten, kdo daný přestupek spáchal, povinna dle ust. § 17a zákona o obecní policii v souvislosti se spácháním tohoto přestupku uhradit manipulační poplatek ve výši 300 Kč (dle čl. 2 odst. 5 nařízení obce [číslo]). Z obsahu spisu a důkazů v ně2 založených nebylo zjištěno, že by žalovaná včas splnila svou platební povinnost, soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit. Z důvodu prodlení žalované žalobci náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalované. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka podle ust. § 151 odst. 3 ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 1 odst. 3 této vyhlášky, když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (výrok II.). Soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově soudní poplatek ve výši 400 Kč (položka 2 odst. 1a/ Sazebníku poplatků), neboť poplatková povinnost na žalovanou přešla podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, když žalobce byl od soudního poplatku osvobozen podle § 11 odst. 2, písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. (odst. III. výroku). Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.