14 C 295/2021-44 — Okresní soud v Prostějově

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 6. 9. 2021, se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu nezaplaceného příspěvku do garančního fondu podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a zaplacení nákladů tohoto řízení. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná byla v rozhodné době od 25. 10. 2018 do 7. 11. 2018 evidována jako vlastník vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, které v této době nebylo pojištěno pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně ji výzvou ze dne 14. 2. 2020 vyzvala k úhradě částky 911 Kč podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tj. zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo ve výši 611 Kč a nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 1. 7. 2019, avšak žalovaná v této lhůtě požadovanou částku ani částečně neuhradila. Žalované byla zaslána dne 14. 2. 2020 předžalobní upomínka prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně, žalovaná nadále žalobkyni nic neuhradila. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Žalovaná v období od 25. 10. 2018 do 7. 11. 2018 provozovala vozidlo [registrační značka], aniž by v tomto období měla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je proto ze zákona povinna [obec] kanceláři pojistitelů uhradit příspěvek za dobu, po kterou vozidlo provozovala bez pojištění. Výše příspěvku je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (výše denního příspěvku je podle § 2 vyhlášky v daném případě stanovena částkou 47 Kč, což za dobu 13 dní představuje částku 611 Kč) a žalobkyni dále náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Z důvodu prodlení žalované žalobkyni náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalované (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve výši 600 Kč (tedy částka 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, stanovená z tarifní hodnoty 2.120 Kč, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tedy částka 100 Kč za každý ze tří výše uvedených úkonů právní služby) a daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (tedy ve výši 21 % z částky 900 Kč) – odst. II výroku. Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku a náklady řízená budou zaplaceny k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.