15 C 2/2022-64 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 23. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 6.942 Kč spolu s příslušenstvím (kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 314 Kč za dobu od 8. 3. 2021 do 23. 9. 2021). Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ Flexi rizikové životní pojištění“ s počátkem pojištění ke dni 1. 9. 2020. Pojistné činilo 1.309 Kč, pojistné období bylo sjednáno jako měsíční a splatnost pojistného nastala vždy první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo ke dni 1. 2. 2021 v důsledku nezaplacení pojistného, přičemž pojistné nebylo hrazeno v období od 1. 9. 2020 do 1. 2. 2021. Žalobkyně eviduje dluh na pojistném a na poplatku za předčasné ukončení smlouvy (350 Kč) ve výši celkem 6.942 Kč. Žalobkyně současně tvrdila, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 11. 1. 2022, č.j. 15 C 2/2022-41, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci aniž by účastníci byli o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměni. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Žalobkyně předložila soudu nabídku na uzavření pojistné smlouvy (č.l. 10 - 13) a potvrzení o uzavření pojistné [číslo] ze dne 19. 8. 2020 (č. l. 6 - 7), v níž žalovanému svědčí postavení pojistníka a žalobkyni postavení pojistitele. Počátek pojištění byl sjednán dnem 1. 9. 2020, výše pojistného byla sjednána částkou 1.309 Kč za měsíční pojistné období. Součástí smlouvy byl přehled poplatků a parametrů produktu FLEXI rizikové životní pojištění (přehled poplatků na č.l. 20 – 21), z něhož soud zjistil, že žalobkyně byla oprávněna žalovanému účtovat mj. poplatek spojený s ukončením pojistné smlouvy pro neplacení pojistného ve výši 350 Kč. Z kopie zásilky (č.l. 8) soud zjistil, že žalobkyně dne 8. 12. 2020 vyhotovila upomínku dlužného pojistného ke smlouvě [číslo] kterou žalovanému odeslala dne 10. 12. 2020. Z vyúčtování pojistné smlouvy [číslo] (č.l. 23) soud zjistil, že žalobkyně eviduje za klientem celkovou pohledávku ve výši 6.942 Kč, která sestává z dlužného pojistného za období od 1. 9. 2020 do 1. 2. 2021 ve výši 6. 592 Kč a poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč. Z předžalobní upomínky (č.l. 15) a z podacího archu (č.l. 22) vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby právní zástupkyní žalobkyně přípisem ze dne 2. 7. 2021 vyzván k úhradě dluhu pod výstrahou zahájení soudního řízení, výzva byla dána k poštovní přepravě dne 2. 7. 2021. 5. Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle ust. § 2804 o.z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Podle ust. § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. [příjmení] sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2021, činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na [webová adresa]). 10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo ve smyslu ust. § 2758 odst. 1 o.z. k uzavření pojistné smlouvy. Z uvedené smlouvy vyplývala žalovanému povinnost platit pojistné ve sjednané výši, tj. 1.309 Kč měsíčně. Pojištění zaniklo dle ust. § 2894 o.z. v důsledku marného upomenutí žalovaného o zaplacení dluhu na pojistném, a to nejpozději ke dni 1. 2. 2021 (vzhledem k ust. § 2804 o.z., pravidlům pro počítání času dle ust. § 605 a násl. o.z. a domněnce doby dojití dle ust. § 573 o. z., když upomínka o zaplacení dlužného pojistného se dostala do dispoziční sféry žalovaného nejpozději dne 13. 12. 2020). Žalovaný dluží žalobkyni na pojistném celkem 6.592 Kč a na poplatku za předčasné ukončení smlouvy 350 Kč (v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil žalobkyni dlužné pojistné ve výši 6.952 Kč, ani poplatek ve výši 350 Kč). Nejpozději od 13. 12. 2020 je žalovaný v prodlení se splněním peněžitého dluhu, stíhá jej proto povinnost zaplatit úroky z prodlení, a to do zaplacení dluhu. Žalobkyně se však domáhá úroků z prodlení až od 8. 3. 2021 a do dne 23. 9. 2021, tj. do dne podání žaloby, což je návrh, který nemohl soud, ani v jednom směru, překročit (ust. § 153 odst. 2 o.s.ř.). Úrok z prodlení žalobkyně kapitalizovala částkou 314 Kč, jež plně odpovídá sazbě úroku z prodlení a době, za kterou je úrok nárokován. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.942 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobkyně postupoval dle ustanovení dle ust. § 14b a.t. a, neboť žalobu lze v daném případě označit za tzv. ustálený vzor opakovaně používaný žalobkyní vždy, když žaluje dlužné pojistné, přičemž žalobu individualizuje pouze tam, kde je to nezbytně nutné (datum uzavření pojistné smlouvy, vymezení období nekrytého platbami pojistného, výše dluhu na pojistném apod.). 12. Uložené povinnosti je žalovaný povinen plnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.