15 C 272/2021-49 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 18. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 896 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu ohledně pojištění odpovědnosti z provozu vozidla –„ [anonymizována čtyři slova]“, s počátkem pojištění ke dni [datum] a prvním pojistným ujednaným na částku 596 Kč. Pojistné období bylo sjednáno na dobu určitou do 7. 11. 2020 a tímto dnem pojištění zaniklo. Žalovanému vznikl dluh na pojistném, o zaplacení byl upomínán. Žalovaný vedle pojistného žalobkyni dluží na poplatku za upomínání 300 Kč. Žalobkyně současně tvrdila, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud usnesením ze dne 6. 12. 2021, č.j. 15 C 272/2021-30, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, a aby soud ve věci vyhlásil rozsudek, aniž by účastníky řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměl. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.): Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [anonymizováno], typ [příjmení], [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán na den [datum] a první pojistné bylo sjednáno jako jednorázové částkou ve výši 596 Kč se splatností první den příslušného pojistného období. Ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění žalobkyně bylo zjištěno, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného (pokus o smír po zániku pojištění) činí 300 Kč, přičemž žalovaný byl upomínán o úhradu dlužného pojistného dne 8. 12. 2020. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil žalobkyni pojistné za období od 7. 10. 2020 do 7. 11. 2020, ač byl o zaplacení upomenut. Dle žalovaným nezpochybněné platební bilance byla žalovanému za trvání smluvního vztahu za období od 7. 10. 2020 do 7. 11. 2020 předepsána k zaplacení částka v celkové výši 596 Kč a na poplatku za vymáhání 300 Kč, celkem má tedy žalovaný zaplatit částku 896 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný na písemná upomenutí žalobkyně jakkoliv reagoval. Neučinil tak ani po předžalobní výzvě. 5. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 6. Podle ust. § 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 7. Podle ust. § 1968 věta první zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 7. 2020 (prodlení od 8. 11. 2020), činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). 8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věta první zák. č. 168/1999 Sb. k uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Z uvedené smlouvy vyplývala žalovanému povinnost platit pojistné ve sjednané výši a pro případ, že bude upomínán o zaplacení dluhu na pojistném či dluhu z pojistného vztahu po zániku pojištění, vyplývala ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění žalobkyně povinnost hradit poplatek za upomínání (v částce 300 Kč za jednotlivé upomenutí). Žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení dlužného pojistného po zániku pojistného vztahu. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný v návaznosti na toto upomenutí zjednal nápravu a dluh na pojistném zaplatil. Žalobkyni náleží pojistné za celou dobu trvání smluvního vztahu (ust. § 2782 odst. 1 o. z.), přičemž v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dluh na pojistném a poplatcích, v celkové žalobkyní uplatněné výši 896 Kč (která nepřevyšuje výši dluhu na pojistném a poplatcích, jak k ní dospěl soud po revizním přepočtu) ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí byť i jen zčásti splnil. Žalobkyni náleží vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení, neboť žalovaný se ocitl se splněním peněžitého dluhu v prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 896 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b a. t., neboť žaloba vykazuje znaky ustáleného vzoru používaného žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Ačkoliv žalobkyně v žalobě navrhovala nepostupovat dle ust. § 14b a.t. a požadovala přiznání nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle § 7 a.t. a § 13 odst. 4 a.t., dospěl soud k závěru, že požadavku oprávněné nelze vyhovět. Žalobkyní požadovaná náhrada nákladů za právní zastoupení ve výši 5 119 Kč by totiž značně přesáhla jednonásobek jistiny, což by bylo v rozporu s nálezem ústavního soudu I. ÚS 3923/11, ve kterém jsou výslovně mimo jiné zmiňovány právě pojistné smlouvy. Na uvedený nález Ústavního soudu pak bylo reagováno novelou vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy vyhláškou č. 120/2014 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2014 do vyhlášky č. 177/1996 Sb. doplněn právě onen nový § 14b a.t. Soud při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobkyně postupoval dle tohoto ustanovení, neboť žalobu lze v daném případě označit za tzv. ustálený vzor opakovaně používaný žalobkyní vždy, když žaluje dlužné pojistné. Žalobkyně argumentovala tím, že je subjektem s velkým množstvím pojistných produktů s různou variabilitou těchto produktů, nicméně to není samo o sobě důvodem, proč by soud měl za stavu, kdy žalobkyně žalobu individualizuje pouze tam, kde je to nezbytně nutné (datum uzavření pojistné smlouvy, vymezení období nekrytého platbami pojistného, výše dluhu na pojistném apod.), nepovažovat žalobu za tzv. formulářovou. 10. Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).