15 C 281/2021-55 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku v celkové výši [částka] s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši). Žalobce do žaloby zahrnul 2 nároky, a to v souvislosti s tvrzením o tom, že žalovaný cestoval dne [datum] tramvají – linkou 8 hromadné dopravy provozované žalobcem, nezaplatil jízdné v ceně [částka], ani přirážku k jízdnému ve výši [částka], jejíž oprávněné účtování žalobce zdůvodňoval tím, že žalovaný se v rámci provedené přepravní kontroly neprokázal platným jízdním dokladem. Současně žalobce tvrdil, že před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, avšak žalovaný na své dluhy ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 9. 2. 2022, č.j. 15 C 281/2021-28, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], který je vedle podpisu žalovaného opatřen podpisem přepravního kontrola, který ověřil totožnost cestujícího – žalovaného z předloženého občanského průkazu, soud zjistil, že žalovaný dne [datum] cestoval prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem, a to bez jízdního dokladu. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky [částka]. Z Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy soud zjistil, že cena základního jízdného činila [částka]. Ze Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy soud zjistil, že přirážka k jízdnému (za jízdu bez jízdního dokladu) činila [částka]. Z předžalobní upomínky a z potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že zástupce žalobce dne [datum] vyhotovil a téhož dne odeslal žalovanému výzvu k zaplacení dluhů vzniklých v souvislosti s jízdou žalovaného prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem, kterou žalovaný uskutečnil dne [datum]. 5. Podle ust. § 2555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mj. povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Obdobně dle ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující mj. povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. [příjmení] sazba stanovená Českou národní bankou ke dni [datum] činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na [webová adresa]). 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný dne [datum] porušil povinnosti cestujícího stanovené v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., resp. v ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., a to tím, že se coby cestující hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázal na výzvu pověřené osoby při žalobcem provedené přepravní kontrole platným jízdním dokladem. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci zaplatil jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Žalobě bylo proto vyhověno, a to včetně důvodně požadovaných úroků z prodlení, když žalovaný se dnem následujícím po dni uskutečnění jízdy, v rámci níž se neprokázal platným jízdním dokladem, ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu (ust. § 1968, § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení byla odvozena ze shora citovaných předpisů a z dat o výši repo sazby stanovené Českou národní bankou). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ([částka]) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 8. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.