15 C 284/2021-50 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 2.095 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu ohledně pojištění odpovědnosti z provozu vozidla –„ Komplexní pojištění vozidla – NAMÍRU“, s počátkem pojištění ke dni [datum] a prvním pojistným ujednaným na částku 4.293 Kč. Pojistné období bylo sjednáno jako roční. Žalované vznikl dluh na pojistném, byla o zaplacení upomínána, pojištění zaniklo pro neplacení ke dni [datum]. Žalovaná vedle pojistného za období od [datum] do [datum] žalobkyni dluží na poplatcích celkem 690 Kč. Žalobkyně současně tvrdila, že před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaná žádné listiny soudu nepředložila. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 5. 1. 2022, č.j. 15 C 284/2021-34, vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci aniž by účastníci byli o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměni. Žalované se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v její nepřítomnosti souhlasí. Žalovaná se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalované, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.): Žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [anonymizována dvě slova], [registrační značka], která zanikal dne [datum]. Pojistné činilo 4.293 Kč ročně, ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění žalobkyně bylo zjištěno, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činí 300 Kč a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění činí 300 Kč. Ze sazebníku nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného bylo zjištěno, že poplatek za upomínku k zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy činí 190 Kč. Žalovaná byla upomínána o úhradu dlužného pojistného dne [datum] a současně byla upozorněna na možný zánik pojištění, následně byla upomínána o zaplacení dlužného pojistného dne [datum] a poté dne [datum], kdy byla současně informována o ukončení pojistné smlouvy, poté byla upomínána o zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění dne [datum]. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná zaplatila žalobkyni pojistné za období od [datum] do [datum], ač byla o zaplacení upomenuta. Dle žalovanou nezpochybněné platební bilance žalobkyně na pojistné smlouvě [číslo] eviduje ke dni [datum] celkovou dlužnou částku ve výši 2.095 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná na písemná upomenutí jakkoliv reagovala. Neučinila tak ani po předžalobní výzvě ze dne [datum], která byla téhož dne předána k poštovní přepravě. 5. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 6. Podle ust. § 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 7. Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle ust. § 1968 věta první zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. [příjmení] sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni [datum], činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na [webová adresa]). 9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věta první zák. č. 168/1999 Sb. k uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (resp. ve smyslu ust. § 2758 odst. 1 o. z. v části dopadající na doplňkové připojištění související s ujednanými asistenčními službami). Z uvedené smlouvy vyplývala žalované povinnost platit pojistné ve sjednané výši a pro případ, že bude upomínána o zaplacení dluhu na pojistném či dluhu z pojistného vztahu po zániku pojištění, vyplývala ze sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění žalobkyně povinnost hradit poplatek za upomínání (vždy v částce 300 Kč za jednotlivé upomenutí) a ze sazebníku nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného poplatek za upomínku s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy (v částce 190 Kč). Žalobkyně žalovanou upomenula o zaplacení pojistného spolu s upozorněním na možný zánik pojištění, následně žalobkyně žalovanou opět upomenula o zaplacení poměrné dlužné a poté žalobkyně žalovanou upomenula o zaplacení poměrné dlužné částky po zániku pojistného vztahu. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná v návaznosti na tato upomenutí zjednala nápravu a dluh na pojistném zaplatila. 10. Žalobkyni náleží pojistné za celou dobu trvání smluvního vztahu (ust. § 2782 odst. 1 o. z.), přičemž v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná dluh na pojistném a poplatcích, v celkové žalobkyní uplatněné výši 2.095 Kč (která nepřevyšuje výši dluhu na pojistném a poplatcích, jak k ní dospěl soud po revizním přepočtu) ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí byť i jen zčásti splnila. Žalobkyni náleží vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení, neboť žalovaná se ocitla se splněním peněžitého dluhu v prodlení. Žalovaná je v prodlení se splněním peněžitého dluhu nejpozději od [datum], kdy neuhradila splatnou splátku pojistného, a to do zaplacení dluhu. Žalobkyně se však domáhá úroků z prodlení až od [datum], tj. ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, do dne [datum], tj. do dne podání žaloby, což je návrh, který nemohl soud, ani v jednom směru, překročit (ust. § 153 odst. 2 o.s.ř.). Úrok z prodlení žalobkyně kapitalizovala částkou 161 Kč, jež plně odpovídá sazbě úroku z prodlení a době, za kterou je úrok nárokován. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.095 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b a. t., neboť žaloba vykazuje znaky ustáleného vzoru používaného žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Ačkoliv žalobkyně v žalobě navrhovala nepostupovat dle ust. § 14b a.t. a požadovala přiznání nákladů řízení za právní zastoupení advokátem dle § 7 odst. 3 a.t. a § 13 odst. 4 a.t., dospěl soud k závěru, že požadavku oprávněné nelze vyhovět. Žalobkyní požadovaná náhrada nákladů za právní zastoupení ve výši 5 119 Kč by totiž značně přesáhla jednonásobek j