15 C 30/2022-44 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou došlou podepsanému soudu dne 17. 8. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 1.500 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Žalobce v podané žalobě tvrdil, že dne 28. 11. 2020 bylo telefonicky na linku [anonymizováno] policie [obec] oznámeno, že v bytě na adrese [ulice a číslo] v [obec] je slyšet křik a hádky. Po příjezdu hlídky městské policie na místo bylo zjištěno, že z bytu se ozývá hluk, křik a hádky, žalovaný se k hlídce choval arogantně, odmítal spolupracovat a prokázat svoji totožnost. Po provedení orientační dechové zkoušky bylo u žalovaného zjištěno 1,61 ‰ alkoholu alkoholu v krvi. Vzhledem k neschopnosti žalovaného kontrolovat své chování a hrozbu stupňování jeho agrese byl žalovaný dopraven do [anonymizováno] nemocnice [obec] ([anonymizováno] a protitoxikomanické záchytné stanice), přičemž dopravu žalovaného zajistila [právnická osoba] Ta vyúčtovala žalobci za provedení přepravy částku 1.500 Kč. Žalobce tuto částku zaplatil a domáhá se proti žalovanému její náhrady. Současně žalobce tvrdil, že před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 3. 2. 2022, č.j. 15 C 30/2022-31, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z protokolu o dechové zkoušce (č. l. 11) a záznamu o měření alkotesterem typu [příjmení] (č. l. 12) soud zjistil, že žalovaný se dne 28. 11. 2020 v čase 17:52 hod. podrobil na výzvu strážníka [anonymizováno] policie [obec] orientačnímu vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem s výsledkem naměřené hodnoty 1,61 ‰ alkoholu v krvi, přičemž žalovaný odmítl protokol i výsledek měření podepsat. Z„ Oznámení podezření z přestupku“ (č. l. 14) soud zjistil, že strážníci [anonymizováno] policie [obec] písemně zaznamenali dne 28. 11. 2020 průběh provedení dechové zkoušky u žalovaného, jakož i okolnosti předcházející provedení dechové zkoušky a okolnosti na ni navazující (žalovaný se choval arogantně, hlídku městské policie oslovoval vulgárními výrazy). [příjmení] [jméno] policie [obec] proto vyhodnotila, že žalovaný není schopen kontrolovat své chování a jednání a hrozí, že jeho agrese by se mohla stupňovat a jeho chováním by mohly být ohroženy jiné osoby, a rozhodla proto o umístění žalovaného do [anonymizováno] nemocnice [obec] ([anonymizováno] a protitoxikomanické záchytné stanice). Ze záznamu o výjezdu záchranné služby Olomouckého kraje (č. l. 7) soud zjistil, že žalovaný byl dne 28. 11. 2020 v čase příjezdu posádky na ulici [ulice] v [obec] shledán schopným transportu na protialkoholní záchytnou stanici. Z žádosti [anonymizováno] policie [obec] o umístění žalovaného na protialkoholní záchytnou stanici (č. l. 5) vyplývá, že žalovaný byl dne 28. 11. 2020 v 19:40 hod. převzat do [anonymizováno] nemocnice [obec] ([anonymizováno] a protitoxikomanické záchytné stanice). Ze smlouvy o provozu dopravního prostředku (č. l. 10) soud zjistil, že žalobce má od 31. 3. 2009 ujednáno se společností [právnická osoba] poskytování dopravních služeb touto společností, a to na základě individuálního požadavku [anonymizováno] policie [obec], kdy dopravovanými mají být mj. osoby pod vlivem alkoholu. Z faktury [číslo] (č. l. 6) a z výpisu z účtu (č. l. 15) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobci za přepravu žalovaného realizovanou dne 28. 11. 2020 částku 1.500 Kč, přičemž žalobce vyúčtovanou částku zaplatil dne 7. 12. 2020. Z předžalobní výzvy (č. l. 9) a doručenky (č. l. 9 verte) vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 7. 6. 2021 k zaplacení dluhu ve lhůtě 15 dnů, tato výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného dnem 8. 6. 2021. V řízení nebylo zjištěno (žalovaný toto netvrdil ani neprokázal), že by žalovaný žalobci částku ve výši 1.500 Kč zaplatil. 5. Podle § 89e odst. 1 věta první zák. č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 6. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou. Smluvní přepravce žalobce zajistil převoz žalovaného, u něhož byla prokázána přítomnost alkoholu, do záchytné stanice. S převozem žalovaného vznikly náklady ve výši 1.500 Kč, které žalobce přepravci zaplatil a má nárok na jejich náhradu vůči žalovanému (ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb.). Žalovaný měl peněžitý dluh splnit do 15 dnů od doručení výzvy, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 8. 6. 2021. Žalovaný však dluh nesplnil, soud ho proto zavázal k zaplacení dluhu ve výši 1.500 Kč. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. 8. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).