15 C 32/2022-38 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 13. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.000 Kč jako přirážku k jízdnému, když žalovaná dne 8. 11. 2020 cestovala prostředkem městské hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaná žádné listiny soudu nepředložila. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 3. 2. 2022, č.j. 15 C 32/2022-26, vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalované, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ([číslo]) ze dne 8. 11. 2020, který je opatřen podpisem přepravního kontrolora, který ověřil totožnost cestujícího – žalované z předloženého občanského průkazu, která zápis převzala, avšak odmítla podepsat, soud zjistil, že žalovaná dne 8. 11. 2020 cestovala prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to bez jízdního dokladu. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 1.000 Kč. Z Přílohy [číslo] ke Smluvním přepravním podmínkám [právnická osoba], soud zjistil, že přirážka k jízdnému (za jízdu bez jízdního dokladu) činila 1.000 Kč. Z předžalobní upomínky a z potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně dne 28. 5. 2021 vyhotovil a dne 31. 5. 2021 odeslal žalované výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 1.000 Kč jako přirážky za cestu bez platné jízdenky prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní, kterou žalovaná uskutečnila dne 8. 11. 2020. 5. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mj. povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Obdobně dle ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující mj. povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná dne 8. 11. 2020 porušila povinnosti cestujícího stanovené v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., resp. v ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., a to tím, že se coby cestující hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázala na výzvu pověřené osoby při žalobkyní provedené přepravní kontrole platným jízdním dokladem. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná žalobci zaplatila přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč. Žalobě bylo proto vyhověno. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu (400 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.