4 C 123/2022-54 — Okresní soud v Prostějově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím představující jízdné ve výši 30 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč za to, že žalovaná dne 4. 2. 2022 uskutečnila jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] soud zjistil, že dne [datum] v 9:52 hod. byla na lince [anonymizována dvě slova], v úseku zastávky [anonymizováno], revizorem žalobkyně kontrolována cestující – žalovaná, jejíž totožnost byla zjištěna z občanského průkazu. Žalovaná se neprokázala platným jízdním dokladem, když uskutečnila jízdu s jízdním dokladem s uplynulou dobou platnosti, byla seznámena s možností jízdné a uloženou přirážku snížit a o postupu žalobkyně při nezaplacení přirážky, či jízdného ve stanovené výši. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 12. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 1 530 Kč za jízdné a přirážku k jízdnému. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání uvedené pohledávky. 5. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalovaná dne [datum] uskutečnila jízdu v dopravním prostředku žalobkyně, kdy vstupem do dopravního prostředku konkludentním jednáním uzavřela s žalobkyní smlouvu o přepravě dle § 2550, § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a přistoupila k přepravním podmínkám žalobkyně, k tomu § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Žalovaná byla povinna za přepravu zaplatit jízdné. Žalovaná však za přepravu nezaplatila a na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem (měla jízdní doklad s uplynulou dobou platnosti). Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni za takto učiněnou jízdu bez jízdního dokladu jízdné ve výši 30 Kč a v souladu s § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, přirážku ve výši 1 500 Kč. Nárok žalobkyně na zaplacení jízdného i přirážky k jízdnému je zcela důvodný. Soud proto podané žalobě vyhověl, i pokud jde o příslušenství pohledávky a přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jízdného a přirážky k jízdnému, do zaplacení (dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., nařízení vlády 351/2013 Sb.). 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 200 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 189 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 1 489 Kč. 7. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.