6 C 109/2021-69 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 4. 2021 domáhala proti žalované zaplacení částky 9.477,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.977,69 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení ve výši 9 %, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.214,54 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6.533,54 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které obdržela finanční hotovost ve výši 10.000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8.186 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 18.186 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1.299 Kč. Splatnost poslední splátky pak připadala na den [datum] Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a finanční situaci. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 7.699 Kč, která odpovídá 5 řádně uhrazeným splátkám. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum]. 2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila. 3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná převzala dne 5. 1. 2022, oba účastníci se z ústního jednání písemně omluvili, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti. 4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] pod [číslo] na základě které žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 10.000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8.186 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Dlužnou částku ve výši 18.186 Kč se pak žalovaná zavázala původnímu věřiteli vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1.299 Kč. 5. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen„ zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Soud v průběhu řízení vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení dokladů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované, na což žalobkyně reagovala podáním doručeným dne 11. 10. 2021. K němu byly připojeny další doklady, na jejichž základě předchůdkyně žalobkyně proces posouzení úvěruschopnosti provedla. 8. Z žádosti žalované o úvěr ze dne [datum] a dalších žalobkyní předložených dokladů soud zjistil, že žalovaná sdělila informace o své osobě tak, že před skončením pracovního poměru onemocněla a v době poskytnutí úvěru byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Bydlela v nemovitosti své sestry. Její příjmy byly tvořeny rodičovským příspěvkem ve výši 6.000 Kč měsíčně, mzdou ve výši 7.105 Kč měsíčně a ostatními státními příspěvky ve výši 1.920 Kč měsíčně, celkové měsíční příjmy žalované tak činily 15.025 Kč. Měsíční výdaje byly tvořeny náklady na bydlení ve výši 2.000 Kč měsíčně a ostatními náklady ve výši 4.000 Kč měsíčně, celkové měsíční výdaje žalované tak činily 6.000 Kč. Uvedené informace byly doloženy pracovní smlouvou (uzavřenou na dobu od [datum] do [datum]) a platebním výměrem, přičemž stanovený plat činil 10.030 Kč měsíčně. Žalobce dále pro účely posouzení úvěruschopnosti žalované doložil její výpisy z účtu za období březen 2017 až květen 2017, přičemž z těchto výpisů vyplývá, že žalovaná využívala bankovní účet téměř výhradně na přijetí platby z titulu výživného na dítě, a to ve výši 3.500 Kč měsíčně, předmětnou částku následně každý měsíc vybrala hotovostně z bankomatu. Konečné měsíční zůstatky na účtu byly záporné. Jiné důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v průběhu řízení nenabídla. 9. Takto zjištěný proces posouzení schopnosti žalované úvěr splácet však soud považuje za nedostatečný. Žalovaná podle obsahu spisu jednak nebyla dotazován na všechny potřebné údaje k posouzení její úvěruschopnosti o osobních, rodinných, finančních a majetkových poměrech, a navíc nebyly v průběhu řízení doloženy doklady k prokázání všech žalovanou uváděných skutečností. 10. Předchůdkyně žalobkyně se podle obsahu spisu spokojila jen s neúplnými údaji, kdy zejm. nezjišťovala, ani neověřovala, jaká je celková finanční situace domácnosti žalované, kdy žalovaná pouze uvedla, že bydlí v domě své sestry a má vyživovací povinnost k minimálně 3 dětem. Z ničeho však nevyplývá, zda žalovaná vedla společnou domácnost s dalšími osobami, že by byly ověřovány příjmy těchto možných osob, zohledněny výdaje dalších vyživovaných osoby, apod. Pokud za této situace předchůdkyně žalobkyně vzala v úvahu pouze příjmy dosahované žalovanou a od nich odečetla výdaje pouze žalované, nemůže být takto zjištěný údaj relevantní, když i poměry spolužijících osob nepochybně výrazně ovlivňují celkové poměry domácnosti a schopnosti a možnosti jejích členů splácet závazky. 11. Dále je třeba konstatovat, že podle obsahu spisu nebyly žalovanou doloženy jí uváděné výdaje (zejm. na bydlení) a ani žalobkyně potom takové doklady v průběhu řízení nemohla předložit. Z ustanovení § 86 odst. 1 zákona, v němž jsou nastíněny zdroje informací, z nichž má poskytovatel vycházet, je sice zřejmý důraz na informace získané přímo od spotřebitele, těmito však nelze rozumět pouhá ničím dalším nepodložená tvrzení spotřebitele o jeho některých poměrech. V daném směru bylo již opakovaně judikaturou zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. Poskytovatel by tak měl při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či jiného příjmu, doložením výpisu z účtu žadatele, doložení výdajů na bydlení apod.). 12. Doklady k výdajům žalované však žalobkyní v průběhu řízení předloženy k důkazu nebyly a nelze jakkoliv dospět k závěru, že předchůdkyně žalobkyně skutečně tyto údaje poskytnuté žalovanou ověřila. Přitom nelze přehlédnout, že podle výpisů z účtů žalované neměla žalovaná vůbec žádné finanční rezervy a za situace, kdy byla dlouhodobě na neschopence, zde již od počátku nebyla záruka, že bude schopna řádně plnit svou platební povinnost.