6 C 110/2022-72 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 5. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 59.241,30 Kč s úrokem 25,26 % ročně z částky 30.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 30.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % p. a., s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.493,80 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.447,50 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 23. 11. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i částku 24.000 Kč, jež představuje součet úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6.000 Kč, odměny za administrativní činnost 6.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 12.000 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas (dosud uhradil pouze 4.700 Kč započtených částkou 3.500 Kč na úrok a částkou 1.200 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek), čímž porušil své závazky ze smlouvy. Podle smluvních ujednání měl žalovaný zaplatit poslední splátku dne 16. 1. 2021 a nejpozději marným uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu této poslední splátky byl již žalovaný v prodlení a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné zápůjčce částku 30.000 Kč a na dlužných poplatcích částku celkem 19.300 Kč. Žalovaný na tuto dlužnou částku ničeho nezaplatil. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená zápůjčka ve výši 30.000 Kč dále úrokem ve výši 32,15 % ročně (žalobkyně požaduje 25,26 % ročně) a také úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdce žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2022. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. 2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne 23. 11. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky v hotovosti [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, které žalovaný převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku ve výši 54.000 Kč (půjčka ve výši 30.000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 24.000 Kč – ve složení dle návrhu) a to formou 60 týdenních splátek po 900 Kč. Podle čl. 1 smlouvy byla dohodnuta úroková sazba 32,15 % p. a. Žalovaný však podle obsahu spisu smluvní závazky nehradil řádně a včas, když podle tvrzení žalobkyně dosud uhradil pouze 4.700 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena již dne 16. 1. 2021. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal zaplacení zbylé dlužné částky či úhradu jiných splátek. 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky pak bylo zjištěno, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena písemným přípisem původního věřitele ze dne 3. 2. 2022. 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Na základě výsledků provedeného dokazování lze uzavřít, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, žalovaný však řádně a včas nesplnil v rozsahu vymezeném v žalobě svou platební povinnost, neboť dosud plnil jen částečně a žalobě tak nelze upřít opodstatnění. Proto soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni požadovanou částku i s dlužným souhrnným poplatkem a dohodnutým úrokem (§ 2392 o. z.) v kapitalizované výši 7.493,80 Kč z dlužné částky zápůjčky do postoupení a dále v požadované výši 25,26 % ročně od 8. 1. 2022 do zaplacení. S ohledem na prodlení žalovaného náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.447,50 Kč z dlužné částky zápůjčky do postoupení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky zápůjčky ve výši 30.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 9. K aktivní věcné legitimaci žalobkyně v řízení je třeba doplnit, že byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 7. 1. 2022 a oznámením původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 adresovaným žalovanému (k tomu byl doložen rovněž podací lístek o odeslání ze dne 4. 2. 2022). Podle § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení postupitelem vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný je povinen plnit žalobkyni. 10. Dlužno dodat, že v posuzované věci byla mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, přičemž se soud rovněž zabýval otázkou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen„ zákon“). Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Žalobkyně pak v průběhu řízení doložila zákaznickou kartu žalovaného ze dne 23. 11. 2019, v níž žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, žije sám a jeho příjmy ze zaměstnání činí 20.401 Kč. Výdaje na bydlení uvedl v částce 5.440 Kč, výdaje domácnosti 6.000 Kč. Uvedené údaje pak byly doloženy (tyto listiny žalobkyně v průběhu řízení předložila) pracovní smlouvou žalovaného, výplatními páskami a smlouvou o nájmu bytu. Předchůdce žalobkyně dále podle tvrzení žalobkyně ověřovala, zda proti žalovanému neprobíhá insolvenční řízení. Takto zjištěný proces posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet soud v dané věci považuje za dostačující a průkazný, a to i s ohledem na výši zápůjčky a dohodnuté smluvní podmínky. 12. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.150 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce