6 C 21/2022-80 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 5.825 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% z částky 5.825 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný byl v dále uvedeném období vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo nemělo v době od 8. 5. 2020 do 31. 7. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalovaný je tak povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu České kanceláře pojistitelů. 2. Podáním ze dne 20. 12. 2021 žalobkyně navrhla rozšíření žaloby, v němž se vůči žalovanému domáhá vedle původního nároku dále zaplacení částky 6.280 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% z částky 6.280 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, přičemž žalobkyně takto uplatněný nárok rozšířila na další časový úsek v trvání od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020. Usnesením ze dne 6. 6. 2022 soud podle § 95 odst. 1 o. s. ř. rozšíření žaloby připustil. 3. V průběhu řízení pak žalobkyně podáním doručeným dne 20. 7. 2022 vzal žalobu částečně zpět s tím, že žalovaný dne 19. 4. 2022 uhradil částku 5.825 Kč. Soud pak postupoval podle § 96 o. s. ř. a řízení v uvedeném rozsahu zastavil. Předmětem řízení však zůstal úrok z prodlení z částky 5.825 Kč od 21. 7. 2021 do 19. 4. 2022. 4. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 5. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručena dne 27. 6. 2022. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 6. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl v rozhodné době od 8. 5. 2020 do 31. 10. 2020 evidován dle registru jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka]. V uvedené době žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, když naposledy bylo před rozhodným obdobím vozidlo pojištěno u [právnická osoba] (žalovaný v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal nic jiného). Výzvami ze dne 6. 5. 2021 a 22. 7. 2021 žalobkyně žalovaného z těchto důvodů vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 5.525 Kč a 5.980 Kč ve lhůtě do 60 dnů. Dále byly vyčísleny náklady uplatnění částkou vždy 300 Kč. Následně byly žalovanému odeslány upomínky ze dne 11. 8. 2021 a 27. 10. 2021 a předžalobní upomínky ze dne 14. 10. 2021 a 23. 11. 2021. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit [žalobci] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [žalobci] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [žalobce] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady [žalobce] podle odstavce 4 zaniká, pokud [žalobce] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [žalobce] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [žalobce], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [žalobci] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [žalobce] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [žalobce] u soudu. 8. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný podle obsahu spisu nesplnil svou povinnost a ve výše uvedené době neuzavřel jako vlastník/provozovatel vozidla smlouvu o povinném ručení (tuto skutečnost žalovaný nijak neprokázal) a jsou tak splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti žalovanému zaplatit příspěvek nepojištěných za uvedené období. Žalobkyně žalovaného včasnými výzvami, která obsahují všechny podstatné náležitosti, vyzvala k zaplacení příspěvku. Výše příspěvku je stanovena ve vyhlášce č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (výše denního příspěvku je podle § 2 vyhlášky v daném případě stanovena částkou 65 Kč, což za dobu 85 + 92 dní představuje částku 5.525 Kč a 5.980 Kč). Žalobkyni pak dále náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Z dlužné částky žalovaný dosud uhradil 5.825 Kč, což žalobkyně zohlednila formou částečného zpětvzetí žaloby. Proto soud žalobě ve zbytku předmětu řízení vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit. Z důvodu prodlení žalovaného soud žalobkyni přiznal rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nař. vl. č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná (přičemž ke zpětvzetí žaloby došlo z důvodů na straně žalovaného), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.105 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovení § 14b soud aplikoval na výpočet nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o výzvách, částkách a lhůtách (a lze je tak považovat za ustálený vzor).