8 C 247/2022-40 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2022 domáhal úhrady příspěvku od žalovaného jako vlastníka či provozovatele motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 1.196 Kč a poplatku ve výši 300 Kč vzniklého žalobci v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce uvedl, že žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem vozidla [registrační značka] ke kterému nebylo v období od 30. 1. 2021 do 24. 11. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. I přes zaslanou výzvu ze dne 13. 1. 2022 žalovaný svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízeného ústního jednání, když o nároku žalobce bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Takto byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Z výzvy žalobce ze dne 13. 1. 2022, předložené doručenky a z výpisů databáze žalobce bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník či provozovatel vozidla pod [registrační značka] ke kterému nebylo v období od 30. 1. 2021 do 24. 11. 2021 uzavřeno ze zákona povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl vyzván, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil částku 1.196 Kč, tj. příspěvek za období 299 dnů, při denní sazbě 4 Kč (1.196 Kč) a náklady na mimosoudní uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný byl následně opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Podle ustanovení § 1 odst. 2, písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. 6. Podle § 4 odst. 1 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. 7. Podle § 4 odst. 3 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. 8. Podle § 4 odst. 5 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 9. Podle § 4 odst. 6 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odst. 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku. 10. Podle § 2 odst. 1. písm. a) vyhl. č. 205/1999 Sb. provádějící zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, činí denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel v případě motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru do 50 cm3 včetně částku ve výši 4 Kč. 11. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. provádějící zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, činí výše nákladů [anonymizována tři slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 300 Kč. 12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když žalobce prokázal, že žalovaný, přestože byl evidován jako vlastník či provozovatel vozidla [registrační značka] nesjednal povinné zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl žalobcem ve lhůtě do 1 roku od vzniku povinnosti hradit příspěvek vyzván k jeho úhradě. Žalovaný byl proto v souladu s citovanými ustanoveními zavázán k úhradě příspěvku ve výši 1.196 Kč za období od 30. 1. 2021 do 24. 11. 2021 (299 dnů x 47 Kč) a k úhradě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Současně byl žalovaný zavázán k úhradě úroku z prodlení z žalované pohledávky ve výši 1.196 Kč, podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí lhůty, stanovené ve výzvě k úhradě příspěvku ze dne 13. 1. 2022. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 11, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1.496 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. podle § 14b odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. 14. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.