8 C 284/2021-83 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 7. 6. 2021 domáhal vůči žalovanému plnění ze smlouvy o službě [název] [služby], kterou účastníci uzavřeli dne 18. 11. 2018. Na základě této smlouvy žalovaný využil služby [název] [služby] jako platebního prostředku, kterým bylo možné zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím účtu. Žalovaný takto využil služeb v celkové výši 6.698,55 Kč a uhradil pouze 300 Kč. Žalobce posléze požadoval pouze bezdůvodné obohacení ve výši 6.398,55 Kč, které žalobce poskytl žalovanému v období od 15. 12. 2018 do 29. 12. 2018. Žalobce vzal svou žalobu zpět v částce 1.502,45 Kč s příslušenstvím. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Z listin předložených žalobcem (smlouva k službě [název] [služby], obchodní podmínky pro zákazníky [název] [služby], [název] [služby], ceník, vyúčtování za měsíc prosinec 2018, leden 2019, výstup z interního systému žalobce) nebylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 6.698,55 Kč. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Aby žalobce byl se svým nárokem uplatněným v žalobě úspěšný, musel by prokázat, že žalovaný se na úkor žalobce obohatil. Musel by tedy prokázat, že za žalovaného uhradil v období od 15. 12. 2018 do 29. 12. 2018 částku 6.698,55 Kč. Z tvrzení žalobce uvedených v žalobě vyplývá, že žalovaný měl čerpat finanční prostředky pomocí platebního prostředku [název] [prostředku]. Žalobce však neprokázal, že žalovanému takový platební prostředek vydal a že to byl právě žalovaný, kdo tvrzenou částku skutečně čerpal. Předložené listiny, zejména interní přehled karetních transakcí a vyúčtování za měsíce 12/ 2018 a 1/ 2019, tyto skutečnosti neprokazují, neboť se jedná o listiny vyhotovené žalobcem a nikoliv o např. výpis z účtu či potvrzení přijetí peněžních prostředků. Za situace, kdy žalovaný je v řízení pasivní, není možné považovat tvrzení žalobce o poskytnutí částky 6.398,55 Kč za nesporné a pokud žalobce toto své tvrzení neprokázal, nezbylo soudu než žalobu v celém rozsahu zamítnout. Ve výroku II. soud rozhodl v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu o zastavení té části řízení, o kterou vzal žalobce svou žalobu zpět. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu za situace, kdy úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.