8 C 52/2022-104 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2021 doplněnou podáním doručeným soudu dne 5. 5. 2022 domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dříve také [právnická osoba]), který se stal od [datum] společností s označením [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]) a která byla s žalovaným uzavřena dne 10. 1. 2006. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 9.499 Kč za sjednanou úrokovou sazbu ve výši 20,52 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnutý úvěr ve splátkách, které však řádně neplnil, a proto byla úvěrová smlouva ke dni 5. 6. 2006 ukončena. Žalobce poté, co na něj byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, požadoval po žalovaném úhradu jistiny ve výši 9.499 Kč, poplatku za pojištění ve výši 108 Kč, smluvní pokuty ve výši 860 Kč, dohodnutého úroku ve výši 951 Kč a dohodnutého úroku z prodlení ve výši 388 Kč. Dále žalobce požadoval úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 22. 6. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. 3. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Za účelem pořízení zboží (fotoaparátu) právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 9.499 Kč. Strany se dohodly na výši měsíční splátky 1.081 Kč z toho na pojištění 36 Kč, a to po dobu 10 měsíců. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se seznámil a převzal mimo jiné sazebník poplatků [anonymizována tři slova]. 5. Ze sazebníku cen platného od 17. 1. 2005 bylo zjištěno, že v případě úvěrových produktů se klient zavázal hradit smluvní pokutu za porušení úvěrové smlouvy ve výši 20 %. 6. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] bylo zjištěno, že jeho právním nástupcem se stala společnost [právnická osoba] na základě vkladu části podniku společnosti [právnická osoba] s účinností k [datum] do společnosti [právnická osoba] [IČO], která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením se společností [právnická osoba] s účinností ke dni [datum]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem [právnická osoba] a žalobcem ze dne 18. 6. 2019 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. 8. Na základě shora uvedených skutečností soud učinil následující skutkový závěr: Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 9.499 Kč. Žalovaný se zavázal v 10 měsíčních splátkách vrátit žalobci úvěr spolu s dohodnutým úrokem a poplatkem v celkové výši 10.810 Kč. Po odečtení výše poskytnutého úvěru 9.499 Kč a poplatku ve výši 360 Kč od celkově dohodnuté částky 10.810 Kč byla zjištěna výše dohodnutého úroku, který činil 951 Kč na období 10 měsíců, tj. 12 % ročně. Strany se dohodly na povinnosti uhradit smluvní pokutu. Nebylo zjištěno, že mezi účastníky byl dohodnut úrok ve výši 20,51 % ročně a stejně tak nebylo zjištěno, že mezi účastníky byl dohodnut úrok z prodlení ve výši 388 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 9. Z odstoupení od smlouvy právního předchůdce žalobce adresovaného žalovanému ze dne 5. 6. 2006 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky vzniklé na základě smlouvy o úvěru, uzavřené pod [číslo] ve lhůtě do 7 dnů. <i>10. Podle ustanovení § 497 zák. č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku (dále jen „obchod. zák.“), se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchod. zák., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.</i> <i>12. Podle ustanovení § 1 vyhl. č. 142/1994 Sb. účinné ke dni splatnosti závazku žalovaného (10. 12. 2006) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.</i> 13. Na základě shora uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je v převážné části důvodná. Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 9.499 Kč, na který žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci poskytnutý úvěr ve výši 9.499 Kč, uhradit dohodnutý úrok ve výši 951 Kč, dohodnuté poplatky za pojištění ve výši 108 Kč (3 x 36 Kč) a dále je povinen uhradit dohodnutou smluvní pokutu ve výši 20 % ročně z dlužných splátek. Žalovaný je současně s ohledem na své trvající prodlení povinen uhradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši platné ke dni splatnosti dohodnutého závazku, tj. ke dni 10. 12. 2006. Žaloba však byla zamítnuta v nároku žalobce na kapitalizovaný úrok z prodlení vycházející z tvrzení, že účastníci se dohodli na výši úroku z prodlení, když toto své tvrzení žalobce neprokázal. Stejně tak byla žaloba zamítnuta ohledně požadavku na úhradu smluvního úroku ve výši 8,51 % ročně z dlužné částky, když podle smlouvy se strany dohodly na úroku ve výši 12 % ročně. 14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, pokud zaslal žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném řízení úspěšný žalobce takovou výzvu žalovanému zaslal a soud proto zavázal žalovaného k úhradě žalobcem zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 2.440 Kč (3 x 300 Kč, 1 x 1.540 Kč § 7, 11 odst. 1, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (3 x 100 Kč, 1 x 300 Kč podle § 13 odst. 4, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady DPH ve výši 21 % v částce 638,40 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 4.478,40 Kč Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.