9 C 10/2022-47 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 16. 12. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 7.965,19 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 7.965,19 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.965,19 Kč ve výši 8,25 % ročně od 18. 6. 2021 do zaplacení. Dle žaloby účastníci uzavřeli 11. 7. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 10.000 Kč s možností opakovaného čerpání vždy do výše uvěrového limitu, a závazek žalovaného splácet žalobci vyčerpanou jistinu úvěru spolu se smluvními úroky ve výši 16,9 % ročně a poplatky (za správu a vedení úvěrového účtu 50 Kč měsíčně, za případné upomínky k zaplacení ve výši 300 Kč, 500 Kč a 900 Kč). Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč počínaje srpnem roku 2016. Žalovaný splácel nepravidelně a dostal se do prodlení. Žalovaný po opakovaném čerpání splatil na úvěr do jeho splatnosti (5. 3. 2021) částku 36.896 Kč. Po splatnosti úvěru žalovaný zaplatil 4.000 Kč. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužných splátek, upomínkami ze dne 1. 2. 2021, ze dne 6. 3. 2021, a ze dne 20. 10. 2021. Žalovaný nereagoval, a to ani na předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobnímu návrhu vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy. Byla mu stanovena lhůta 15 dnů, která uplynula marně. 3. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“) a soud vyhlásil rozsudek ve věci, aniž by byl jako účastník řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměn. Soud mu stanovil pro vyjádření se lhůtu 15 dnů a poučil jej o důsledcích nečinnosti, které povedou k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovanému uplynula lhůta marně. 4. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že účastníci uzavřeli revolvingový úvěr, který byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně, vždy do výše povoleného úvěrového limitu 10.000 Kč, s úrokovou sazbou 16,9 % ročně, měsíční splátkou 500 Kč, první splátka byla splatná 15. 8. 2016. Ze Sestavy č. [anonymizováno] ze dne 13. 12. 2021 k úvěru soud zjistil, že žalovaný čerpal 11. 6. 2016 částku 10.000 Kč a z historie revolvingového účtu dle data i výši dalších jednotlivých čerpání, splátek a vyúčtovaných poplatků. Žalovaným bylo na úvěr zaplaceno 36.896 Kč, výše dalších vyčerpaných peněžních prostředků činila 29.260,74 Kč (36.896 + 10.000) celkem 46.896 Kč, výše nesplacené jistiny úvěru činila 9.066,45 Kč, výše nesplaceného smluvního úroku činila 550,02 Kč, a předepsané poplatky za vedení úvěrového účtu a za upomínky z prodlení činila k datu zepslatnění úvěru celkem 1.920 Kč. Dle žalobních tvrzení žalovaný po datu zepslatnění úvěru zaplatil 4.000 Kč. Z výzev ke splacení ze dne 1. 2. 2021 a 6. 3. 2021, a ze dne 20. 10. 2021 a dodejky soud zjistil, že žalobce vyhotovil výzvy adresované žalovanému, jejichž obsahem bylo vyčíslení pohledávky z úvěru a výzva k zaplacení. Ve výzvě ze dne 20. 10. 2021 žalobce požadoval zaplacení dlužné částky do 4. 11. 2021. Ze Záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací bylo zjištěno, že žalobce se zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr zkoumáním záznamů úvěrových registrů. Z obsahu spisu nebylo zjištěno, že by žalovaný na úvěr zaplatil více, než výše uvedeno. Žalovaný žádné důkazy nenavrhl. 5. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. (§ 2396 o. z.) Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. (§ 2397 o. z.) Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; nezurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. (§ 2398 o. z.) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (§ 2399 o. z.) 6. Mají-li být plnění úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. (§ 1802 o. z.) Není-li doba placení úroku ujednána, platí se úroky s jistinou, je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. (§ 1805 o. z.) Úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. (§ 1806 o. z.) 7. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.) 8. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví Vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) 9. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smluv o zápůjčkách, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 10. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobce na základě shromážděných a vyhodnocených údajů před jejím uzavřením posoudil úvěruschopnost žalovaného, čímž vyhověl požadavkům ustanovení zákona 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobce žalovanému úvěr v souladu se smlouvou poskytl, žalovaný se ocitl v prodlení, které trvá i přes upomínky žalobce. Pro prodlení žalovaného došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru, žalovaný byl vyzván ke splacení dluhu do 4. 11. 2021, žalovaný však nezaplatil. Protože žalobce svůj závazek z úvěrové smlouvy splnil, žalovaný zcela neplnil a je v prodlení, rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit vedle nesplacené jistiny úvěru ve výši 7.965,19 Kč, rovněž smluvní úrok v žalobcem požadované výši 8,25 % ročně (smluvní úrok byl sjednán ve výši 16,9 %), a úroky z prodlení (výrok I.) v zákonné výši (§1968, 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) od žalobcem požadovaného data 18. 6. 2021 (žalobce mohl požadovat úroky ode dne po dni splatnosti úvěru 6. 3. 2021) do zaplacení. 12. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Žalobce byl úspěšný, a má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, které představují náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč a dvě paušální náhrady výdajů žalobce po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkové náklady řízení ve výši 1.000 Kč byly úspěšnému žalobci přiznány podle § 142 o.s.ř. a § 142a o.s.ř. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. v prodloužené lhůtě.