9 C 110/2022-42 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 1. 10. 2021 se domáhal žalobce zaplacení částky 1.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.000 Kč od 27. 11. 2018 do zaplacení. Dle žaloby žalovaný cestoval dne 26. 11. 2018 dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaných právním předchůdcem žalobce – [dopravní] [prostředek] uzavřel tak smlouvu o přepravě. Žalovaný porušil smluvní přepravní podmínky tím, že [v] [dopravním] [prostředku] [anonymizováno] kouřil. Za to mu byla uložena povinnost k úhradě sankce ve výši 1.000 Kč představující přirážku k jízdnému, podle smluvních přepravních podmínek dopravce. Dlužnou částku ve výši 1.000 Kč splatnou dne 26. 11. 2018, žalovaný dosud neuhradil. 2. Okresní soud v Prostějově vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl. Podle § 173 odst. 2 za použití ust. § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) byl platební rozkaz zrušen. 3. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a zároveň se vyjádřil také k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání, neboť to navrhl i žalobce. Žalovanému byla pro vyjádření stanovena lhůta 15 dnů a byl poučen, že nečinnost bude soud považovat za souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř. Lhůta uplynula marně. 4. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení věci souhlasí. (§ 115a o.s.ř.) 5. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Podle Oznámení o závadách ze dne 26. 11. 2018 žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným společností [právnická osoba], a [v] [dopravním] [prostředku] [anonymizována dvě slova] kouřil, což přepravní řád zakazuje. Totožnost žalovaného byla zjištěna ze [číslo obč. průkazu]. Žalovaný byl vyzván k úhradě sankce ve výši 1.000 Kč. Z listin předložených žalobcem nebylo zjištěno, že by žalovanýčástku uhradil. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015, postoupila pohledávku vůči žalovanému [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], registrační [číslo] se sídlem [země] [název] [název] [sídlo] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], kterážto následně tuto pohledávku postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020 žalobci. 6. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil svou povinnost podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) v souvislosti s jeho přepravou a nezaplatil sankci za porušení povinnosti stanovené Přepravním řádem právního předchůdce žalobce. Dle § 2551 o.z. podrobnosti přepravy upraví přepravní řády. Žalovaný jednal v rozporu s přepravním řádem, když [v] [dopravním] [prostředku] [anonymizováno] kouřil. Proto mu byla uložena povinnost zaplatit přirážku k jízdnému danou smluvními přepravními podmínkami a [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil a lhůty k úhradě uplynuly přiznal soud žalobci přirážku – sankci za porušení poviunnosti i úroky z prodlení požadované v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech. 8. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.