9 C 150/2019-90 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 7. 6. 2019 se žalobce domáhal zaplacení 86.849,32 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 59.505 Kč od 4. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Žalobce vzal žalobu před zahájením jednání zpět do částky 43.424,66 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 17.078,66 Kč ve výši 8,5 % ročně od 4. 6. 2019 do zaplacení a žádal zastavení řízení. Dle žaloby účastníci uzavřeli 19. 1. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly Obchodní podmínky, se kterými byl žalovaný seznámen a akceptoval je. Na základě smlouvy mu byla vyplacena zápůjčka 40.000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci zaplatit celkem 98.309 Kč, tvořených zápůjční jistinou a náklady, včetně obchodního úroku ve výši 41.809 Kč a administrativních poplatků 16.500 Kč v 29 měsíčních splátkách po 3.277 Kč, poslední 3.276 Kč. Splatnost první splátky nastala 6. 3. 2017, žalovaný však platil pouze částečně a ocitl se v prodlení. Žalobce v souladu s obchodními podmínkami 4. 3. 2018 dosud neuhrazenou jistinu, na kterou žalovaný zaplatil 2.430 Kč a která činila 37.024 Kč zesplatnil. Žalovaný neplnil ani poté. Žalobce požadoval na neuhrazených obchodních úrocích 16.781 Kč, celková částka činí 25.259 Kč a žalovaný zaplatil 8.478 Kč, a na neuhrazených měsíčních poplatcích za správu zápůjčky 4.950 Kč z původních 7.150 Kč, když započteno bylo 2.200 Kč. Žalobce požadoval rovněž zákonný úrok, který odpovídá roční výši repo sazby, za dobu zesplatnění 853,79 Kč a na úroku z prodlení 7.344,32 Kč a smluvní pokutu, která byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky tedy 4.179 Kč, maximálně však do výše 200.000 Kč, když na součtu smluvní pokuty zbývá zaplatit 15.821 Kč. Žalobce požadoval také úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky v celkové výši 750 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud nařídil jednání, při kterém byly provedeny důkazy smlouvou [číslo] ze které byla prokázána skutková tvrzení žalobce o uzavření smlouvy ve smyslu § 2390 o.z. za použití zákona o spotřebitelském úvěru, když předmětem smlouvy byla zápůjčka částky 40.000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta na jeho účet. Dle smlouvy si účastníci sjednali úrok ve výši 65 % ročně, administrativní poplatky 550 Kč za měsíc, při RPSN 29,4 % a celkových nákladech úvěru 58.309 Kč. Úvěr měl být zaplacen ve 30. měsíčních splátkách po 3.277 Kč, resp. 3.276 Kč při dluhu 98.309 Kč, žalobce však po zpětvzetí požadoval pouze 43.426 Kč a zákonný úrok z prodlení, přes sjednané smluvní úroky, smluvní pokuty a poplatky ve výrazně vyšší výši. Ujednání účastníků smlouvy odporujících § 2/odst.1.,2. a 3. o.z. by byla soudem neakceptovaná, žalobce proto svůj požadavek omezil pouze na zápůjční částku a zákonný úrok z prodlení v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb. Soud proto Obchodní podmínky a podrobná ujednání mimo jistinu a zákonnou úrokovou sazbu úroku z prodlení nepřezkoumává, stejně jako výši tvrzené pohledávky ze smlouvy a splátkový kalendář, který odpovídal původnímu obsahu smlouvy, který však žalobce nepožadoval. Žalobce výpisem prokázal poskytnutí úvěrované částky 40.000 Kč, na základě formulářových údajů o příjmu a výdajích žalovaného k žádosti o úvěr a výpisy z z běžného účtu s názvem [celé jméno žalovaného], číslo účtu [bankovní účet] u [právnická osoba]. Z výpisu z tohoto účtu bylo prokázáno, kolik žalovaný žalobci na úvěr zaplatil a výše aktuálně dluží částku 44.424,66 Kč, představující dlužnou jistinu 33.752,50 Kč a příslušenství pohledávky a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 33.752,50 Kč. 4. Žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. 5. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 6. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. 7. Ustanovení odst. 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není, anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství. (§ 96 o.s.ř.) 8. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. spotřebitelském úvěru, učiněném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 10. Podle § 3 zákona č. 145/2010 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provize, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem, a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na notáře. 11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlovuy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnu takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 12. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.) 13. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) 14. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žalobcem částečně zpětvzatý návrh je důvodný. Žalobce prokázal, že žalovanému na základě úvěrové smlouvy poskytl, na jeho účet částka 40.000 Kč. Žalovaný měl v souladu se smlouvou povinnost tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách se sjednaným úrokem, který žalobce požadoval pouze v přiměřené výši přiznatelného úroku z poskytnutých finančních částek, žalovaný však svůj závazek neplnil řádně a včas, ocital se v prodlení a jeho aktuální dluh představuje dluh na jistině z původně poskytnutých 40.000 Kč ve výši 33.752,50 Kč a na poplatcích 9.672,16 Kč, které sestávají z poplatků, administrativních poplatků a dospělého kapitalizovaného úroku ve výši zákonného úroku daného Českou národní bankou od data poskytnutí finanční částky, tedy od 19. 10. 2017 do 4. 6. 2019. Protože žalobce své povinnosti ze smlouvy splnil, žalovaný plnil jen částečně a je v prodlení bylo rozhodnuto jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. Řízení bylo v částce 43.424,66 Kč a zákonném úroku z prodlení z částky 17.078,66 Kč ve výši 8,5 % ročně od 4. 6. 2019 do zaplacení zastaveno, neboť žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět, učinil tak, jako osoba k tomu oprávněná, před zahájením jednání ve věci samé a souhlasu žalovaného tedy nebyl třeba. Soud proto rozhodl jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 16. Od výroku I. a II. se odvíjí výrok nákladový. Žalobce vzal žalobu zpět v částce 43.424,66 Kč. Původní poplatková povinnost činila 3.976 Kč. Poté, co bylo odečteno 80 % z poloviny původní poplatkové povinnosti 1.988 Kč, tedy 1.590 Kč je aktuální poplatková povinnost žalobce 1.988 Kč a 398 Kč, celkem 2.386 Kč. V souladu se zákonem o soudních poplatcích rozhodl soud ve výroku IV. o vrácení přeplatku soudního poplatku ve výši 1.590 Kč po právní moci tohoto rozsudku. Protože žaloba byla po částečném zpětvzetí shledána důvodnou, rozhodoval soud o přiznání nákladů řízení podle § 142, § 142a o.s.ř. a žalobci přiznal za čtyři úkony právní služby z hodnoty 43.424,66 Kč vždy po 500 Kč, podle § 13b vyhl. č. 177/1996 Sb., čtyři režijní paušály po 100 Kč dle stejného předpisu a podle zákona o cestovních náhradách částku 3.547 Kč za cestu právního zástupce žalobce na trase [obec] – [obec] a zpět, 2 x po 256 km, dle vyhláškové ceny pohonných hmot a amortizaci dle zákona, za 14 půlhodin ztráty času po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. n a 21% DPH ve výši 1.542,87 Kč. Žalobci tak bylo přiznáno celkem 11.275,87 Kč, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.