9 C 151/2021-28 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 2. 6. 2021 se domáhal žalobce vůči žalované zaplacení částky 476 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů na dopravu nezletilého syna žalované z [obec] do Výchovného ústavu, střediska výchovné péče [název], [obec]. Dle žaloby byl syn žalované 1. 11. 2020 dopraven služebním vozidlem policie z obvodního oddělení PČR [obec a číslo] do výchovného ústavu ve [obec], odkud byl jako svěřenec ústavu na útěku. Žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila, byla proto o zaplacení upomínána. Na výzvu žalobce žalovaná nereagovala. 2. Okresní soud v Prostějově vydal platební rozkaz, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl. Platební rozkaz byl podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání, vycházejíc pouze z obsahu spisu a tam založených listinných důkazů. Byla jí pro to stanovena lhůta 15 dnů a žalovaná byla poučena, že její nečinnost bude soud považovat za souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř. Lhůta uplynula marně. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. 4. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení věci souhlasí. (§ 115a o.s.ř.) 5. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Z úředního záznamu Policie České republiky, [stát. instituce], územního odboru [obec], Obvodní oddělení [obec a číslo], [číslo jednací] ze dne 1. 11. 2020 bylo zjištěno, že nezletilý syn žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (oba v celostátním pátrání) byli dne 31. 10. 2020 ve 22:20 hodin zajištěni hlídkou policie ČR v [obec], na ulici [ulice] O vypátrání osob byl vyrozuměn pracovník výchovného ústavu ve [obec], který sdělil, že nemá prostředky, aby si vypátrané osoby převzal a Diagnostický ústav to odmítl pro plnou kapacitu. Z rozhodnutí o eskortě [číslo jednací] ze dne 31. 10. 2020 bylo zjištěno, že nezletilý syn žalované byl 1. 11. 2020 v 1:20 hodin předán příslušníky policie ČR Výchovnému ústavu a Středisku výchovné péče [název]. Z osvědčení o registraci vozidla, číslo technického průkazu [série] [číslo] a protokolu o vyčíslení nákladů za použití služebního vozidla ze dne 4. 1. 2021 bylo zjištěno, že převoz byl uskutečněn vozidlem žalobce, [tovární značka] [vozidla], [registrační značka], evidenční číslo vozidla„ [anonymizováno]“ [číslo] a náklady na převoz činily celkem 953 Kč při ujeté vzdálenosti 140 km, kombinované spotřebě 8,2 l BA/100 km a sazbě základní náhrady 4,20 Kč/km, polovina této částky činí 476 Kč. Nebylo zjištěno, že by žalovaná dlužnou částku uhradila, přestože byla k úhradě dne 9. 2. 2021 vyzvána. 6. Podle § 26 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii české republiky, je policista oprávněn zajistit osobu, která utekla z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu ochranného léčení, ústavní výchovy, předběžného opatření nebo ochranné výchovy anebo ze zabezpečovací detence. 7. Podle § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. 8. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nezletilý syn žalované jako osoba v celostátním pátrání byl dne 30. 10. 2020 zajištěn a v souladu s § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., z důvodu naplněné kapacity nejbližšího záchytného pracoviště diagnostického ústavu eskortován do diagnostického ústavu ve [obec], jehož byl svěřencem. Dopravu do výchovného zařízení zajišťovala Policie ČR. Žalovaná je podle § 89e odst. 1 výše citovaného zákona povinna uhradit Policii ČR náklady na dopravu svého nezletilého syna do výchovného zařízení podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání motorových vozidel a stravného. Žalovaná je povinna uhradit také úrok z prodlení ve výši podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalobcem byla vyzvána k úhradě nákladů, splatnost uplynula marně a na výzvu žalobce nereagovala. 9. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu ve výši celkem 200 Kč za dva režijní paušály 2 x 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. 10. Ve výroku III. soud rozhodl v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého poplatková povinnost přešla na žalovanou, když žalobce byl od soudního poplatku osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb.). 11. Lhůty k plnění byly stanoveny v prodloužené lhůtě v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.