9 C 45/2019-245 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 28. 12. 2018 se žalobce domáhal zaplacení 26.950 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 25.000 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky 25.000 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, kapitalizovaným úrokem ve výši 4.605,49 Kč od 17. 10. 2014 do 18. 12. 2018 a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.095,91 Kč od 31. 5. 2018 do 18. 12. 2018. Podle žaloby uzavřel žalobce s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru formou povoleného přečerpání účtu [číslo], jejíž nedílnou součástí byly i Obchodní podmínky pro spotřebitelské úvěry a dohoda o navýšení úvěrového limitu ze dne [datum], úvěr byl úročen úrokovou sazbou 18,9 % ročně, s tím, že úroky byl žalovaný povinen hradit měsíčně. Na jejím základě (ve znění dodatku) byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 25.000 Kč, který byl oprávněn čerpat od 17. 10. 2014. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpanou částku nejméně jedenkrát za 6 měsíců. Žalovaný od 31. 1. 2018 nehradil splátky řádně a včas a žalobce prohlásil všechny pohledávky související s úvěrem ke dni 31. 5. 2018 za splatné. Žalobce požadoval úhradu nesplacené jistiny 25.000 Kč, poplatku za upomínku ve výši 300 Kč, poplatku za zaslané výzvy ve výši celkem 1.500 Kč, poplatku za elektronický převod z úvěru kreditní karty na běžný účet ve výši 150 Kč, smluvního úroku ve výši 4.605,49 Kč a úroku z prodlení ve výši 1.095,91 Kč. 2. Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 19. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 17. 7. 2020, ustanovil žalovanému z důvodu, že jeho pobyt není znám, opatrovníka [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [ulice a číslo], [obec]. 3. Rozsudkem ze dne 21. 9. 2020, č. j. [číslo jednací], soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 26.950 Kč spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 25.000 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení z částky 25.000 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši 4.605,49 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.095,91 Kč, vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 16.151,66 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.) a opatrovníku žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] přiznal odměnu ve výši 6.132 Kč (výrok III.). 4. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 10. 2021, č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že se soud I. stupně nevypořádal s námitkami žalovaného o nesouladu číselného označení historického výpisu z účtu ve vztahu k účtu č. [bankovní účet], na kterém měl žalovaný úvěr čerpat, a nezabýval se ani námitkou nesprávné výše požadovaného úroku z prodlení z části žalobcem uplatněného nároku. Rozsudek soudu prvního stupně shledal nepřezkoumatelným a uložil, aby se soud zabýval tím, které skutečnosti pokládá za prokázané, a na základě kterých konkrétních důkazů a uvedením vazeb mezi konkrétním skutkovým zjištěním a důkazním prostředkem a proč považuje určitou skutečnost za prokázanou a vypořádat se námitkami opatrovníka žalovaného proti žalobcem uplatněnému nároku. 5. Poté nařídil soud prvního stupně jednání, při kterém byly probrány výsledky dosavadního řízení a po doplnění skutková tvrzení žaloby a tvrzení žalovaného doplnil dokazování a zjistil následující skutkový stav. 6. Z Žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný sdělil své osobní údaje (svobodný, vyučený, způsob bydlení: nájemní byt), informace o zaměstnavateli ([právnická osoba], na dobu určitou), čistý měsíční příjem 25.000 Kč, výdaje 0. Prohlášení o osobních a majetkových poměrech, příjmem ani výdaje nedoložil. 7. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr formou povoleného přečerpání na účtu žalovaného č. [bankovní účet], do výše limitu 10.000 Kč a žalovaný se zavázal jistinu úvěru společně s úrokem ve výši 18,9 %, splácet. 8. Z Oznámení o změně povoleného přečerpání k žádosti [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že s účinností ke dne [datum] činila výše úvěrového rámce 25.000 Kč. 9. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného [číslo] – [celé jméno žalovaného] – Přečerpání [název] [předmětného] [bankovního] [účtu] (čl. 59-130 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal. Z žádné z listin předložených žalobcem (ani z citovaného výpisu z účtu pro nepřehlednost) nebyla zjištěna celková částka, kterou žalovaný na úvěr celkem vyčerpal. 10. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti mající vliv na rozhodnutí ve věci. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 13. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce sice uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, resp. dohodu o navýšení úvěrového limitu, podmínkou platnosti takových smluv, které jsou svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. platného ve znění ke dni uzavření smluv, je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Obsah smluv a okolnosti jejich uzavření je tedy nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy/dohody. Soud posuzoval, zda žalobce jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.) a aktuální judikaturou Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C -679/18), podle kterých byl jako věřitel před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce tvrdil, že před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum] získal informace o solventnosti žalovaného nahlédnutím do informačních databází, na základě sociodemografických dat získaných prohlášením žalovaného vyplněných v samotné žádosti o poskytnutí úvěru (rodinný stav, způsob bydlení, dosažené vzdělání, zaměstnání), z historických výpisů z běžného účtu žalovaného, prověřením obratu na běžném účtu žalovaného, zkoumáním úvěrové minulosti žalovaného. Žalobce však neprokázal, že by jako věřitel učinil veškeré potřebné kroky za účelem zjištění majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, není-li v nich žalovaný evidován (v registrech BRKI, NRKI, SOLUS dle tvrzení žalobce ověřoval bonitu žal