15 C 167/2021-132 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 20. 11. 2019 se původní žalobkyně společnost [právnická osoba], domáhala proti žalovanému zaplacení částky 48.630,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 47.724,43 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %. Návrh byl odůvodněn tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o úvěru - Expres půjčka, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky formou 60 řádných měsíčních splátek ve výši 1.140,21 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15.6.2018 Vedle těchto úhrad byl žalovaný povinen platit také poplatky dle čl. III odst. 4 smlouvy. Jistina úvěru byla úročena v souladu s článkem II odst. 5 smlouvy úrokovou sazbou ve výši 13,10 % p. a. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, čímž porušil smlouvu způsobem definovaným čl. III odst. 10, písm. c) a z tohoto důvodu byl úvěr ke dni 18. 2. 2019 zesplatněn (v souladu s čl. III odst. 11, písm. a) Smlouvy). Po dni zesplatnění žalovaný uhradil 3.000 Kč. Dne 31. 10. 2019 byla žalovanému zaslána výzva k úhradě dluhu, žalovaný však dlužnou pohledávku neuhradil. Ke dni podání žaloby dlužnou částku tvoří nesplacená jistina ve výši 47.677,26 Kč, obchodní (běžný) úrok z nesplacené jistiny kapitalizovaný ke dni zesplatnění ve výši 47,17 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky po splatnosti kapitalizovaný za období ode dne následujícího po dni zesplatnění do dne převzetí právního zastoupení, tj. do 22. 10. 2019 ve výši 906,29 Kč. Žalobkyně tak požaduje uhradit celkem částku ve výši 48.630,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 47.724,43 Kč ode dne 23.10.2019 (den následující po dni převzetí právního zastoupení právním zástupcem žalobkyně) do zaplacení. 2. Usnesením ze dne 13. 1. 2023, č. j. 15 C 167/2021 – 81, soud připustil, aby na místo žalobkyně vstoupila do řízení nabyvatelka práva společnost [právnická osoba], [IČO]. Soud takto rozhodl ve smyslu ustanovení § 107 o. s. ř. za situace, kdy původní žalobkyně soudu doložila, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka za žalovaným včetně příslušenství postoupena na společnost [právnická osoba] 3. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 4. Předvolání k nařízenému ústnímu jednání soudu bylo žalovanému řádně doručeno, z jednání se však telefonicky omluvil s tím, že souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím i v jeho nepřítomnosti. Soud potom ústní jednání provedl bez osobní účasti žalovaného a vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 5. Ze smlouvy o úvěru (Expres půjčka) soud zjistil, že byla uzavřena mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne [datum] a na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 60 měsíčních splátkách po 1.140,21 Kč, počínaje dnem 15. 6. 2018 s roční úrokovou sazbou ve výši 13,10 % p. a. Poskytnutí úvěru žalovanému bylo doloženo výpisem z účtu žalovaného ze dne 8. 6. 2018 (převod byl proveden dne 10. 5. 2018). Vedle těchto úhrad byl žalovaný povinen podle čl. III odst. 4 smlouvy platit také poplatky. Podle čl. III odst. 10, písm. c) a odst. 11, písm. a) smlouvy bylo dohodnuto, že v případě prodlení se splněním jakékoliv pohledávky je banka oprávněna prohlásit dluhy za okamžitě splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení. 6. Upomínkami ze dne 28. 10. 2018 a 10. 2. 2019 předchůdce žalobkyně upozornil žalovaného na nedoplatek vzniklý v souvislosti s poskytnutým úvěrem (neboť na běžném účtu nebyl dostatek peněžních prostředků k započtení měsíční splátky) a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku ve stanovených lhůtách. 7. Z oznámení ze dne 19. 2. 2019 soud zjistil, že původní žalobce následně oznámil žalovanému prohlášení úvěru za splatný ke dni 18. 2. 2019 v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek, kdy celková dlužná částka činila 50.724,43 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky do 5. 3. 2019. 8. Výše dlužné částky, jak byla uvedena v žalobě, byla podrobně specifikována ve výpisu z úvěrového účtu žalovaného (č. l. 42 a 102 a násl. spisu) a v platební historii (č. l. 95), přičemž žalovaný dosud uhradil první čtyři řádné splátky a dále dne 8. 4. 2019 částku 3.000 Kč. Dlužná jistina tak činí 47.677,26 Kč. Na tomto místě lze dodat, že pokud výše dlužných částek byla dokládána formou výpisu z účtu a platební historií, v nichž jsou úplným způsobem uvedeny údaje o čerpané částce, provedených splátkách, o výši poplatků a příslušenství, je běžné, že věřitelé pohledávek ze smluv o úvěru takto v žalobě tvrzenou výši pohledávky prokazují. Soud pak za situace, kdy žalovaný výši žalobkyní požadovaných částek v průběhu celého řízení nijak věcně nezpochybňoval (např. netvrdil, že úvěr v určitém rozsahu nečerpal nebo, že je zaplatil), tento důkaz akceptoval a výši dlužné částky považoval takto za prokázanou. 9. Dále byla doložena předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky adresovaná žalovanému ze dne 31. 10. 2019. 10. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách s úrokovou sazbou 13,10 % p. a. Žalovaný se pak podle obsahu spisu dostal do prodlení se zaplacením dohodnutých splátek a žalobkyně proto využila možnosti zesplatnit úvěr a požadovat splacení celé dlužné částky ke dni 18. 2. 2019. K tomu lze dodat, že takový postup byl v souladu s ujednáním stran v úvěrové smlouvě (viz výše). Dlužná částka podle dokladů žalobkyně činí požadovaných 48.630,72 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství do zesplatnění úvěru, jak bylo specifikováno v žalobě. 13. Protože tedy žalovaný nesplnil řádně svou platební povinnost, která vyplývá ze smlouvy a citovaných ustanovení občanského zákoníku, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému dlužnou částku zaplatit. Vedle tohoto plnění přiznal soud žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (z jistiny a kapitalizovaného úroku z úvěru) dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č.351/2013 Sb. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. na tři dny od právní moci rozsudku. 14. Dlužno dodat, že v posuzované věci byla mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, přičemž se soud rovněž zabýval otázkou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ zákon“). Podle § 86 odst. 1 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. V posuzované věci žalobkyně k výzvě soudu doložila vyjádření předchůdce žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, podle něhož kromě dostupných informací z interních a externích databází, zejm. bankovního a nebankovního registru klientských informací či z insolvenčního rejstříku, vycházel z údajů od žalovaného, kdy uvedl, že je svobodný, nemá vyživovacích povinností, bydlí u rodičů a jeho čistý příjem činí 20.095 Kč. Deklarovaný příjem žalovaného byl doložen potvrzením o příjmu od zaměstnavatele ze dne 16. 2. 2018. S ohledem na žalovaným uvedené skutečnosti o poměrech pak soud považoval takové ověření úvěruschopnosti žalovaného za dostačující. Soud připomíná, že podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žal