5 C 197/2023-33 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozsudku, kterým by byla snížena výše jeho vyživovací povinnosti k dceři [celé jméno žalované] (žalované), respektive, aby nebyl povinen výživné od [datum] platit (což navrhl poté, co se seznámil s písemným podáním žalované – č. l. 23 soud. spisu). Žalovaná se k žalobě vyjádřila písemným podáním, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno dne [datum] a dále písemným podáním, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno dne [datum], přičemž navrhla, aby vyživovací povinnost žalobce byla„ zrušena“ s tím, že byť je stále studentkou vysoké školy, nechce, aby jí žalobce na výživu přispíval. Podle ust. § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že žalobce je otcem (nesporný tedy byl vztah předek – potomek). Jelikož žalovaná v průběhu řízení o snížení výživného navrhla„ zrušit“ vyživovací povinnost žalobce k žalované a jelikož žalobce následně navrhl, aby bylo rozhodnuto, že není povinen na výživu žalobkyně přispívat, rozhodl soud tak, že žalobce není od [datum] povinen na výživu žalované přispívat. Z podání žalované lze dovodit, že pokud od otce výživné nechce, není na něm výživou závislá a nejsou tak dány podmínky dané ust. § 911 o. z. pro přiznání výživného (které nastávají tehdy, pokud oprávněný není schopen sám se živit). O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když pro jiný výrok nebyl shledán důvod. Žalobce přiznání náhrady nákladů řízení nežádal a přiznání náhrady nákladů řízení žalované nebylo důvodné (neboť žalobce byl v řízení úspěšný).