6 C 149/2022-56 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 15. 9. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20.000 Kč od 6. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi postupitelem - společností [právnická osoba], [IČO], a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným v rámci jeho podnikatelské činnosti dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 20.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 5. 12. 2020. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se tak dostal do prodlení s vrácením úvěru. 2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává a s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřel. Předvolání k ústnímu jednání soudu bylo žalovanému řádně doručeno do datové schránky. Protože se však bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud věc projednal a rozhodl i v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru, uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úroky, poplatky a další prostředky stanovené smlouvou a VOP. Doba trvání úvěru byla dohodnuta na 12 měsíců, úroková sazba 8,33 p. m. a výše měsíční splátky 2.700 Kč (celková částka k úhradě 32.400 Kč). Ke smlouvě byly přiloženy všeobecné obchodní podmínky, které tvoří nedílnou součást smlouvy. 4. Poskytnutí úvěru ve výši 20.000 Kč žalovanému (na jeho účet uvedený v úvěrové smlouvě) bylo prokázáno potvrzením banky původního věřitele ze dne 16. 1. 2022 i banky žalovaného. Částka byla zaslána dne 5. 12. 2019. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení předmětné pohledávky z titulu neuhrazeného podnikatelského úvěru na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dále byla předložena výzva k úhradě před podání žaloby adresovaná žalovanému z téhož dne. podle podacího lístku byla zásilka odeslána na adresu žalovaného dne 20. 2. 2022. 6. Z takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 až 1970 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V posuzované věci soud uzavřel, že žalovanému byl na základě smlouvy uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným poskytnut podnikatelský úvěr ve výši 20.000 Kč se splatností do 12 měsíců (do 6. 12. 2020), žalovaný však podle obsahu spisu porušil svou platební povinnost a dohodnuté splátky řádně a včas nehradil. Dosud tak nebylo z poskytnutého úvěru vráceno ničeho (žalovaný přitom v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal, byť jen částečnou úhradu žalované částky). Ze všech těchto důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému požadovanou částku zaplatit. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a ve výši podle vyplývající z nař. vl. č. 351/2013 Sb. od splatnosti dluhu. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 9. K aktivní věcné legitimaci žalobkyně v řízení je třeba doplnit, že byla doložena oznámením původního věřitele o postoupení pohledávek ze dne [datum] adresovaným žalovanému. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení postupitelem vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný tak je povinen plnit žalobkyni. Z tohoto důvodu také nemůže obstát námitka žalovaného, kdy sice s žalobkyní úvěrovou smlouvu skutečně neuzavíral, na žalobkyni však byla pohledávka za žalovaným původním věřitelem účinně postoupena. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.