6 C 57/2023-41 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaná byla v dále uvedeném období vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], přičemž toto vozidlo nemělo v době od 1. 12. 2019 do 11. 8. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalovaná je tak povinna zaplatit příspěvek do garančního fondu České kanceláře pojistitelů. 2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalované byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou (zásilka byla pro žalovanou připravena k vyzvednutí dne 16. 6. 2023). Protože se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná byla v rozhodné době od 1. 12. 2019 do 11. 8. 2020 evidována dle registru jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka]. V uvedené době žalovaná neměla k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, když naposledy bylo před rozhodným obdobím vozidlo pojištěno u [právnická osoba] (žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala nic jiného). Výzvou ze dne 16. 9. 2020 žalobkyně žalované z těchto důvodů vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 11 985 Kč ve lhůtě do 60 dnů. Dále byly vyčísleny náklady uplatnění částkou 300 Kč. Následně byla žalované odeslána upomínky ze dne 7. 1. 2021, dále ze dne 7. 6. 2022, ze dne 28. 6. 2022 ze dne 19. 7. 2022 a předžalobní upomínka ze dne 4. 8. 2023. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit [žalobkyni] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [žalobkyni] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [žalobkyně] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady [žalobkyně] podle odstavce 4 zaniká, pokud [žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [žalobkyně] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [žalobkyně], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [žalobkyni] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [žalobkyně] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [žalobkyně] u soudu. 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná podle obsahu spisu nesplnila svou povinnost a ve výše uvedené době neuzavřela jako vlastník/provozovatel vozidla smlouvu o povinném ručení (tuto skutečnost žalovaná nijak neprokázala) a jsou tak splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti žalované zaplatit příspěvek nepojištěných za uvedené období. Žalobkyně žalované včasnou výzvou, která obsahuje všechny podstatné náležitosti, vyzvala k zaplacení příspěvku. Výše příspěvku je stanovena ve vyhlášce č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (výše denního příspěvku je podle § 2 vyhlášky v daném případě stanovena částkou 47 Kč, což za dobu 255 dní představuje částku 11 985 Kč). Žalobkyni pak dále náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit. Z důvodu prodlení žalované soud žalobkyni přiznal rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nař. vl. č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 285 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovení § 14b soud aplikoval na výpočet nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o výzvách, částkách a lhůtách (a lze je tak považovat za ustálený vzor).