8 C 118/2023-48 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 18. 11. 2022 domáhal úhrady příspěvku od žalované jako vlastníka či provozovatele motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 15.624 Kč a poplatku ve výši 300 Kč vzniklého žalobci v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce uvedl, že žalovaná byla vlastníkem či provozovatelem vozidla [registrační značka], ke kterému nebylo v období od 24. 2. 2021 do 10. 8. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. I přes zaslanou výzvu ze dne 26. 8. 2021 žalovaná svůj dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože ji žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o.s.ř. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízeného ústního jednání, když o nároku žalobce bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Takto byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Z výzvy žalobce ze dne 26. 8. 2021, předloženého podacího archu a z výpisů databáze žalobce bylo zjištěno, že žalovaná byla evidována jako vlastník či provozovatel vozidla pod [registrační značka], ke kterému nebylo v období od 24. 2. 2021 do 10. 8. 2021 uzavřeno ze zákona povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná byla vyzvána, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy, která jí byla zaslána dne 26. 8. 2021, uhradila částku 15.924 Kč, tj. příspěvek za období 168 dnů, při denní sazbě 93 Kč (15.624 Kč) a náklady na mimosoudní uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaná byla následně opakovaně vyzvána k úhradě dlužné částky. 5. Podle ustanovení § 1 odst. 2, písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. 6. Podle § 4 odst. 1 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. 7. Podle § 4 odst. 3 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. 8. Podle § 4 odst. 5 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 9. Podle § 4 odst. 6 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odst. 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku. 10. Podle § 2 odst. 1. písm. i) vyhl. č. 205/1999 Sb. provádějící zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, činí denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel, v případě osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2.500 cm3 včetně, částku ve výši 93 Kč. 11. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. provádějící zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, činí výše nákladů [anonymizována tři slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 300 Kč. 12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když žalobce prokázal, že žalovaná, přestože byla evidována jako vlastník či provozovatel vozidla [registrační značka], nesjednala povinné zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná byla žalobcem ve lhůtě do 1 roku od vzniku povinnosti hradit příspěvek vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná byla proto v souladu s citovanými ustanoveními zavázána k úhradě příspěvku ve výši 15.624 Kč za období od 24. 2. 2021 do 10. 8. 2021 (168 dnů x 93 Kč) a k úhradě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Současně byla žalovaná zavázána k úhradě úroku z prodlení z žalované pohledávky ve výši 15.624 Kč, podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí lhůty, stanovené ve výzvě k úhradě příspěvku ze dne 26. 8. 2021. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 11, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 15.924 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. podle § 14b odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. 14. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.