8 C 164/2021-77 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 16. 6. 2021, změněnou podáním doručeným soudu dne 2. 8. 2022 (změna žaloby připuštěna usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 24. 11. 2022), domáhal určení lhůty ke splnění povinnosti žalovaného se s žalobcem majetkově vyrovnat, když v rámci smluvního vztahu byla lhůta k plnění žalovaného ponechána na jeho vůli. Žalobce uvedl, že k majetkovému vyrovnání účastníků mělo dojít na základě jejich ústní dohody, podle které se žalovaný zavázal, i po dohodě s matkou účastníků, po její smrti zaplatit žalobci ½ z tržní ceny členského podílu v družstvu a svůj závazek žalovaný potvrdil čestným prohlášením ze dne [datum]. Žalobce dále uvedl, že s ohledem na skutečnost, že matka účastníků [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum] a žalovaný k prodeji členského podílu v bytovém družstvu nepřistoupil ani přes výzvu, nezbylo žalobci než domáhat se, aby soud určil dobu splnění závazku svým konstitutivním rozhodnutím, když lhůta pro plnění žalovaného nebyla mezi účastníky sjednána. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal a popřel existenci závazku, podle kterého by byl povinen se s žalobcem vyrovnat po smrti jejich matky prodejem členského podílu v družstvu. Žalovaný uvedl, že čestné prohlášení ze dne [datum] bylo sepsáno za situace, kdy žalobce neustále na matku účastníků vyvíjel psychický nátlak, aby došlo k prodeji členského podílu a žalobce žalovanému daroval ½ kupní ceny. Matka účastníků se v důsledku tohoto nátlaku v červnu 2013 zhroutila a žalovaný ze strachu o zdraví své matky vyhotovil prohlášení dne [datum]. Žalovaný však popřel, že mezi účastníky došlo ke vzniku žalobcem tvrzeného závazku, když jednostranné prohlášení žalovaného za uvedených okolností nezakládá vznik dvoustranného závazkového právního vztahu. Navíc dne [datum] matka účastníků ve svém písemném prohlášení uvedla, že po dlouhých a klidných úvahách se rozhodla, že družstevní byt zůstane ve vlastnictví žalovaného a žalovaný není povinen platit žalobci nic. Žalovaný dále namítl promlčení závazku a absenci naléhavého právního zájmu na určení. 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o převodu členského podílu a členských práv a povinností uzavřené dne [datum] mezi matkou účastníků [jméno] [příjmení] jako převádějící a žalovaným jako nabývajícím bylo zjištěno, že převádějící převedl na nabývajícího členský podíl a členská práva a povinnosti v bytovém družstvu [ulice a číslo] a [číslo], [obec], včetně práva na užívání bytu [číslo] v domě [ulice a číslo], [obec]. Nabývající prohlásil, že tento členský podíl a členská práva a povinnosti v bytovém družstvu [ulice a číslo] a [číslo], [obec], přijímá. 5. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne [datum], opatřeného jeho úředně ověřeným podpisem, bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že se po smrti své matky v souladu s jejím přáním majetkově vyrovná s jejím synem [celé jméno žalobce] po prodeji družstevního bytu [číslo] (členských práv) na adrese [ulice a číslo], [obec]. Tržní cena po odečtení nákladů souvisejících s prodejem, provozem apod. bude dělena rovným dílem na poloviny. Podle vyjádření žalovaného, které žalobce nepopíral, byla listina sepsána se záměrem ochránit matku účastníků před požadavky žalobce v době, kdy došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu. 6. Z písemného prohlášení zemřelé [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že matka účastníků projevila vůli, aby byt na [ulice] [číslo] zůstal majetkem jejího syna [jméno] a jeho rodiny s tím, že nemusí nic platit druhému synovi. Rodina syna [jméno] se o ni dlouhodobě starala, měla v nich velkou oporu, a proto nechtěla, aby jeho rodina za tento byt platila něco druhému synovi. Dále [jméno] [příjmení] uvedla, že důvody změny jejího postoje souvisí s jejím druhým synem a s jejím manželem. 7. Podle spisu o pozůstalostním řízení [název soudu], sp. zn. [spisová značka] matka účastníků [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. Podle protokolu o předběžném šetření pozůstalosti ze dne [datum] zemřelá žila posledních 18 měsíců v Centru sociálních služeb. Neměla žádný majetek mimo hotovosti ve výši 6.388 Kč, několika movitých věcí a případných přeplatků za vyúčtování energie a plynu. Podle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], pod č.j. [číslo jednací] byl účastníkem řízení o pozůstalosti pouze žalovaný, kterému byla vydána výše uvedená hotovost, movité věci nepatrné hodnoty a případné přeplatky na vyúčtování elektřiny a plynu. Řízení o pozůstalosti bylo zastaveno s odůvodněním, že zůstavitelka zanechala majetek nepatrné hodnoty a tento byl vydán vypraviteli pohřbu, tj. žalovanému. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 10. 2015. 8. Soud neprovedl k důkazu žalovaným navržené svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří byli navrženi ke skutečnostem týkajících se vývoje vztahu účastníků, jejich péče o rodiče, způsobu průběhu návštěv žalobce u matky, návštěv účastníků u jejich rodičů v období, kdy se měl žalovaný zavázat k výplatě ½ tržní hodnoty družstevního podílu, k událostem, které následovaly a k chování žalovaného, když skutečnosti, ke kterým se měli tito svědci vyjádřit, nebyly potřebné pro zjištění úplného skutkového stavu a následné rozhodnutí soudu o nároku žalobce. <i>9. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) č. 89/2012 Sb., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle ustanovení § 3028 odst. 2 o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.</i> <i>11. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti.</i> 12. S ohledem na tvrzení žalobce, podle kterého měl s žalovaným uzavřít ústní smlouvu, kterou žalovaný stvrdil sepisem čestného prohlášení dne [datum], byl nárok žalobce posuzován v souladu s citovaným přechodným ustanovením nového občanského zákoníku podle práva účinného před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (1. 1. 2014), tj. podle ustanovení občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“). <i>13. Podle ustanovení § 564 obč. zák., je-li doba plnění ponechána na vůli dlužníka, určí ji na návrh věřitele soud, podle okolností případu tak, aby to bylo v souladu s dobrými mravy.</i> <i>14. Podle ustanovení § 488 obč. zák., závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka od dlužníka) a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek.</i> 15. Podle ustálené judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2015, pod č.j. 33 Cdo 4134/2015,„ žaloba na určení doby plnění je svou povahou žalobu, jíž se žalobce domáhá vydání konstitutivního rozsudku, který nahrazuje projev vůle dlužníka ohledně doby plnění, ponechaný v původním závazku na jeho vůli.“ Citované rozhodnutí dále odkazuje na ustanovení § 161 odst. 3, podle kterého pravomocný rozsudek ukládající prohlášení vůle nahrazuje toto prohlášení. V případě takové žaloby proto soud nezkoumá, zda je splněná podmínka existence naléhavého právního zájmu (§ 80 občanského soudního řádu), když nárok na takové určení vyplývá přímo ze zákona (§ 564 obč. zák.). 16. Podle ustáleného výkladu § 564 obč. zák. soud v řízeních opírajících se o toto ustanovení neukládá povinnému plnit nějaký závazek, ale pouze určuje jeho splatnost. V tomto typu řízení proto soud nezkoumá otázku platného vzniku závazku, zda v jakém rozsahu takový závazek dosud existuje a nezkoumá ani námitku promlčení povinného. Uvedené okolnosti by byly případně předmětem řízení o samotné uložení povinnosti závazek plnit (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3481/2009). Co naopak soud v tomto typu řízení zkoumá, je skutečnost, zda žalobce prokázal své tvrzení o vzniku právního vztahu zakládajícího závazek dlužníka vůči věřiteli a zda doba splnění byla výslovně nebo s ohledem na dané okolnosti ponechána na dlužníkovi. V daném případě bylo tvrzení žalobce o existenci závazku mezi účastníky, podle kterého byl žalovaný povinen po prodeji členských práv a povinností spojených s členským podílem v družstvu vyplatit žalobci ½ výtěžku, zcela sporné. Žalobce k prokázání svého tvrzení navrhl zejména listinu - čestné prohlášení žalovaného ze dne [datum] s úředně ověřeným podpisem. Z této listiny však nebylo zjištěno, že mezi účastníky vznikl vztah, ze kterého žalobci (věřiteli) vzniklo právo na plnění, tedy pohledávka vůči žalovanému (dlužníkovi) a zrcadlově podle kterého žalovanému vz