9 C 1/2023-47 — Okresní soud v Prostějově

Návrhem doručeným soudu dne 3. 10. 2022 se žalobce domáhal zaplacení 13.707,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 18. 1. 2022 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení ve výši 7.914,80 Kč. Dle žaloby uzavřel žalovaný s dodavatelem obchodníkem s plynem [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [obec a číslo]. Původní dodavatel obchodník s plynem pozbyl oprávnění, resp. schopnost dodávat plyn a žalovaný si v následujících třech dnech nezvolil jiného dodavatele. V souladu s platnou právní úpravou od 17. 10. 2021 zajišťoval dodávky plynu a další související služby jako dodavatel poslední instance žalobce. O této skutečnosti žalobce žalovaného informoval přípisem z 19. 10. 2021, jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Žalobce [datum] vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] splatnou 17. 1. 2022 13.707,48 Kč představujících cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 442,47 m3 odebraného plynu ve fakturačním období od 17. 10. 2021 do 14. 12. 2021. Na tuto fakturu žalovaný nezaplatil. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení, žalovaný však nereagoval. Okresní soud vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl. Platební rozkaz byl usnesením soudu dle § 173 odst. 2 o.s.ř. za použití ust. § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhl důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Žalovaný však nereagoval. S ohledem na předmět sporu byli účastníci vyzváni, aby se vyjádřili k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání, vycházejíc pouze z obsahu spisu a tam založených listinných důkazů. Účastníci byli poučeni, že nečinnost bude soud považovat za souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř. Žalobce vyjádřil s postupem soudu podle § 115a o.s.ř. souhlas, žalovaný se přes poučení soudu nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Žalovaný měl uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa [obec a číslo] s dodavatelem obchodníkem s plynem [právnická osoba], který pozbyl oprávnění a schopnost dodávat plyn a služby. O této skutečnosti byl žalovaný 19. 10. 2021 informován žalobcem a bylo mu sděleno, že od 17. 10. 2021 spadá dodávka zemního plynu do jeho odběrního místa do režimu dodavatele poslední instance a dodavatelem žalovaného je [název] [právnické osoby] Žalovanému byl oznámeno, že v režimu dodavatele poslední instance může zůstat po dobu 6 měsíců, bylo mu doporučeno, aby uzavřel novou smlouvu. Dodavatel poslední instance vystavil žalovanému plán záloh a plateb na období od 17. 10. 2021 do 16. 4. 2022 na celkovou částku záloh, na období 31. 10. 2021 stanovil částkou 64.260 Kč s tím, že měsíční záloha činí 10.710 Kč. Z vyúčtování dodávek plynu za období od 17. 10. 2021 do 14. 12. 2021 a následně vystavené faktury bylo zjištěno, že žalobce jako dodavatel poslední instance vystavil žalovanému zúčtovací fakturu na částku 13.707,48 Kč se splatností 17. 1. 2022 při dodaném množství plynu v kWh 4 731,29 kWh dle zjištěného počátečního stavu měřidla 19 456 m3, při konečném stavu 19 886 m3, při celkovém odebraném množství 442,47 m3. Cena jedné kWh činila 2.800 Kč dle vyúčtování dodávek plynu, přičemž náklady na spotřebu činily 4.731 Kč, náklady distribuce 1.229,80 Kč, platby za ostatní služby představovaly kapacitní složky ceny. Z předžalobní upomínky žalobce bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván o úhradu částky 13.807,48 Kč dle dříve zaslaného vyúčtování. Výzva, předžalobní upomínka mu byla zaslána dle poštovního podacího archu žalobce 10. 3. 2022 spolu s výzvou k úhradě pohledávky z 5. 5. 2022 na celkovou částkou 13.707,48 Kč na fakturu [číslo] smluvní pokuta ve výši 100 Kč. Dodavatelem poslední instance je dodavatel plynu, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat plyn domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege). Základní právní rámec dodavatele poslední instance je upraven v § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a pojistkou pro domácnosti a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele plynu, avšak z různých možných příčin svého dodavatele plynu nemají. Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.) Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce byl dodavatelem poslední instance poté, co původní dodavatel plynu pozbyl oprávnění k dodávkám plynu. Žalobce žalovanému dodával do odběrného místa [obec a číslo] plyn v období od 17. 10. 2021 do 14. 12. 2021 a v souladu s platným ceníkem žalobce a výše uvedeným energetickým zákonem vyúčtoval za odebraných 442,47 m3 a služeb fakturou [číslo] požadovanou částku. Žalobce veškeré závazky vyplývající ze zákona splnil, žalovaného povinnost byla zaplatit za dodaný plyn a služby s tím spojené v souladu se zákonem, žalovaný však nezaplatil, ocitl se v prodlení den následující po splatnosti vystavené faktury a jeho prodlení trvá dosud. Protože žalobce veškeré závazky splnil, žalovaný neplnil a je v prodlení, bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Žalobce byl úspěšný a má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení dle § 142 o.s.ř. za použití ust. § 142a o.s.ř. Náklady řízení byly přiznány podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v aktuálním znění § 14b, neboť se jedná o opětující se žaloby s obdobným charakterem, za tři úkony právní služby z částky 13.707,48 Kč po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle stejného předpisu a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tak byly žalobci přiznány náklady řízení ve výši uváděné ve výroku II. tohoto rozsudku a žalovaný je povinen je zaplatit ve lhůtě patnácti dnů, stejně jako žalovanou částku.