9 C 278/2022-77 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 24. 6. 2022 se žalobce domáhal zaplacení 25.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 9. 2. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 995,55 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.396 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a částky 4.275 Kč a nákladů řízení. Dle žaloby uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly také obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Původní smlouva byla uzavřena [datum]. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku k 30.246 Kč spolu s příslušenstvím do 19. 8. 2021 Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě a žalovaný projevil svou vůli verifikační platbou ve výši 1 Kč. Účet byl poskytnut bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný obdržel při dokončení žádosti předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly stanoveny veškeré parametry půjčky. Poté, co společnost [právnická osoba] zahájila schvalovací proces a byla ověřena úvěruschopnost žalovaného, byla jistina ve výši 25.000 Kč poskytnuta dle požadavku žalovaného na jeho účet. Žalovaný sjednanou částku nezaplatil řádně a včas a tím mu vznikla povinnost zaplatit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky. [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalobcem uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla také pohledávka z úvěrové smlouvy za žalovaným. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení pohledávky 34.671 Kč a sestávala se z nesplacené jistiny 25.000 Kč, nesplacených úroků 5.246 Kč, nesplacené smluvní pokuty 4.275 Kč a neuhrazené paušální náhrady 150 Kč. Žalobce požadoval také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 995,55 Kč, kapitalizovaný úrok, který byl sjednán ve výši 5.246 Kč, zákonný úrok z prodlení a dohodnutý úrok a nad rámec uvedených nároků také náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání částky. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, když dříve byl seznámen s tím, že původní věřitel pohledávku za žalovaným z úvěrové smlouvy postoupil na žalobce. Žalovaný však nezaplatil. 2. Soud nařídil jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni. Žalobce se z jednání omluvil, žalovaný se bez předchozí řádné omluvy k jednání nedostavil. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. a věc rozhodl bez přítomnosti účastníků, vycházejíc z obsahu spisu a tam založených listinných důkazů, ze kterých zjistil následující. Žalobce je aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi původním věřitelem žalovaného společností [právnická osoba] a žalobcem. K uzavření smlouvy došlo [datum] a postoupení pohledávky bylo žalované oznámen o. Z výzvy před podáním žaloby bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána o úhradu dlužné částky. Z opakované výzvy k úhradě a upomínek společnosti [právnická osoba] z 2. 9. 2021 a 11. 9. 2021 a podacího archu bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána o úhradu dlužné částky. Z výpisu z účtu [právnická osoba] vedeného u [peněžní ústav] č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že na účet s označením [celé jméno žalované] č. [bankovní účet], [variabilní symbol] s označením půjčka od [webová adresa] [číslo] bylo prokázáno, že na tento účet byla společností [právnická osoba] poukázána 14. 5. 2021 částka 22.000 Kč. Z přehledu čerpání úvěru bylo prokázáno, že žalovaná vyčerpala částku 25.000 Kč poté, co 23. 3. 2021 z účtu vedeného u [peněžní] [ústav] [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalované] byla poukázána na účet [číslo] [variabilní symbol] částka 1 Kč. Z listiny označené smlouva o úvěru [číslo] bylo prokázáno, že žalovaná požadovala po společnosti [právnická osoba] jako věřiteli spotřebitelský neúčelový jednorázově splatný úvěr s jistinou 22.000 Kč s tím, že celkově ke splacení je 26.796 Kč, datum splatnosti 10. 6. 2021, zápůjční úroková sazba 294,7 % ročně odpovídající úroku v celkové výši 4.796 Kč, při RPSN 1 338,21 %, s délkou splatnosti 27 dnů. Z předžalobní výzvy a výzvy k okamžité úhradě dluhu z 19. 9. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě před podáním žaloby. Z listiny označené smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná požadovala po právním předchůdci žalobce věřiteli [právnická osoba] spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově v celkové výši 25.000 Kč, s celkovou částkou k zaplacení 30.246 Kč a datem splatnosti 19. 8. 2021, zápůjční úrokovou sazbou 78,96 %, což odpovídá úroku ve výši 5.246 Kč a RPSN 977 Kč při délce splácení půjčky 97 dnů. Ve spise se nenachází žádný doklad o tom, jakým způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalované. 3. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 4. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 5. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 25.000 Kč a neuhradila ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalované vrátit žalobci pouze částku 25.000 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. 10. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských