9 C 51/2023-43 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 27. 2. 2023 se žalobce domáhal nahrazení souhlasu žalovaného s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene podle výroku rozsudku shora uvedeného znění. Dle žaloby je žalovaný výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], v k.ú. [obec], [obec], zapsaného na Katastrálním úřadu [územní celek], [katastrální pracoviště]. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu, nejpozději do 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], úprava DS, [název] Stavba byla dokončena [datum] zápisem o předání a převzetí stavby [číslo]. Opakované výzvy žalobce ke splnění závazku žalovaného k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene žalovaný nevyslyšel a žalobci se nezdařilo zajistit s ním kontakt a potřebnou součinnost k uzavření smlouvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu žaloba byla doručena v souladu s ustanovením § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením § 46b písm. a) o. s. ř. 3. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, ke kterému se účastnící nedostavili. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene uzavřené účastníky [datum], bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene za účelem umístění zařízení distribuční soustavy – kabelové skříně, kabelového vedení NN na pozemku žalovaného za účelem provozování, opravy a údržby distribuční soustavy a za účelem provádění úprav za účelem obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti, včetně jejího odstranění. Věcné břemeno bude zakresleno v situačním snímku dle geometrického plánu, který se stane nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene. Věcné břemeno bude zřízeno úplatně, a to za jednorázovou náhradu v celkové výši 1.000 Kč, která bude uhrazena ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedení vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí dle uzavřené smlouvy o zřízení věcného břemene. Smlouva měla být uzavřena nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí, tj. nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby od zhotovitele, nejpozději však do 5 let od uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že věcné břemeno bude svou povahou osobní služebností energetického vedení zřízenou ve prospěch budoucí oprávněné jako provozovatele distribuční soustavy. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne [datum] vydaného [městský úřad], Stavebním úřadem pod [číslo jednací] bylo prokázáno, že byl vydán kolaudační souhlas o povoleném užívání stavby„ [obec], úprava DS, [název]“. Rozhodnutí nabylo právní moci. Vydání rozhodnutí přecházel zápis o předání a převzetí stavby [číslo]. Z předžalobní výzvy k uzavření smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovaného k uzavření smlouvy po splnění podmínek smlouvy o smlouvě budoucí vyzval. Ze smlouvy, u níž je žádáno nahrazení souhlasu žalovaného, předložené žalobcem, bylo prokázáno, že ta byla vyhotovena ve znění obsahu smlouvy o smlouvě budoucí. Z čestného prohlášení mandatáře ze dne 6. 12. 2022, bylo prokázáno, že mandatářem žalobce byla vyvinuta maximální péče a úsilí na uzavření smlouvy o zřízení práva věcného břemene se žalovaným k dotčené nemovitosti. K uzavření smlouvy však nedošlo. 5. Žalobce jako provozovatel distribuční soustavy má podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. povinnost uzavřít s vlastníkem zatíženého pozemku smlouvu o zřízení věcného břemene. 6. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednání alespoň obecným způsobem. 7. Podle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 8. Podle § 1787 odst. 1 věty první o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. 9. Podle § 1787 odst. 2 o. z. obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. 10. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona jako osobní služebnost ve prospěch provozovatele distribuční soustavy, který je vlastníkem a provozovatelem stavby„ [obec], úprava DS, [název] za účelem umístění distribuční soustavy, kabelové skříně, kabelového vedení NN a za účelem jejího provozování, přičemž právo zahrnuje též oprávnění provádět na distribuční soustavě úpravu za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti včetně jejího odstranění. Žalovaný povinnost ze smlouvy o smlouvě budoucí nesplnil, přesto že žalobce doložil kolaudační souhlas s užíváním stavby„ [obec], úprava DS, [název] z [datum] a [datum] došlo k předání stavby. Žalovaný na výzvu žalobce k uzavření smlouvy, která byla předmětem smlouvy o smlouvě budoucí, nereagoval. Protože se žalobci ani s odstupem roku nezdařilo zajistit souhlas žalovaného, žalobci jako oprávněnému ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene nezbylo než požádat o nahrazení souhlasu s uzavřením smlouvy vyplývající z energetického zákona za žalovaného soud. Protože žalobce splnil veškeré podmínky smlouvy o smlouvě budoucí, jeho oprávnění ke zřízení služebnosti vyplývá přímo z energetického zákona, roční lhůta určená smlouvou uplynula a žalovaný je nečinný, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů žalobce (vyhotovení předžalobní výzvy a žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 12. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.