13 C 286/2023-47 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení s odůvodněním, že dne [datum] napadl žalovaný pojištěnce žalobkyně pana [jméno] [příjmení], přičemž za toto jednání byl shledán vinen z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. Komisí pro projednávání přestupků [územní celek] rozhodnutím, které nabylo právní moci dne [datum]. Následkem tohoto přestupku byly náklady pojištěnce na léčení ve výši 58.556 Kč, které žalobkyně pojištěnci vyplatila a této majetkové škody se dále domáhá na žalovaném. Ten ani po předžalobní výzvě na dluhu ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Ve věci se konalo dne [datum] jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil a žalobkyně se z něj podáním ze dne [datum] omluvila. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Následně soud provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin a z tohoto dokazování soud zjistil následující skutečnosti: - Z příkazu [územní celek] ze dne [datum], že žalovaný byl uznán vinným přestupkem proti občanskému soužití ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, když dne [datum] fyzicky napadl poškozeného [jméno] [příjmení], čímž mu způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření, a za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 2.000 Kč. - Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení, že žalobkyně v souvislosti s fyzickým napadením uvedeným výše uhradila na léčbě poškozeného částku 58.556 Kč. - Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů ze dne [datum] včetně doručenky, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 58.556 Kč. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žalovaný se dopustil přestupku proti občanskému soužití ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích na pojištěnci žalobkyně, když mu způsobil zranění, se kterým byly spojeny léčebné náklady. Za tento přestupek byl shledán vinným rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků [územní celek], které nabylo právní moci [datum]. Léčebné náklady žalobkyně pojištěnci uhradila a ve smyslu § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění se obrátila na žalovaného s výzvou, nechť tyto náklady léčení uhradí. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ze dne [datum] na dluhu ve výši 58.556 Kč s příslušenstvím ničeho neuhradil. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Žalovaný se prokazatelně dopustil přestupku proti pojištěnci žalobkyně, a té následně vzniklo právo po žalovaném požadovat léčebné náklady spojené právě se spáchaným přestupkem. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný včas splnil svou platební povinnost a proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.943 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.343 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé). (výrok II.) Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).