13 C 317/2023-121 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 17. 10. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 233.716 Kč s příslušenstvím (zákonným a smluvním úrokem a smluvní pokutou) odůvodněním, že žalovaný dne , datum, uzavřel s žalobkyní Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a společně s touto smlouvou byla uzavřena Dohoda o konsolidaci, na jejímž základě byl úvěr ve výši 150.000 Kč použit na úhradu/započtení dluhů žalovaného u jiných smluvních vztahů způsobem uvedeným v Dohodě, když zbytek úvěru ve výši 87.092 Kč byl žalovanému vyplacen dne 14. 2. 2022. Žalovaný se smlouvou zavázal tyto peněžní prostředky včetně úroku za poskytnutí úvěru splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7.698 Kč. Dále žalovaný dne , datum, požádal o využití marketingové akce, čímž došlo k ponížení prvních dvou splátek na jednu polovinu jejich původní výše, a žalovaný poté měl uhradit žalobkyni jednu splátku navíc; v důsledku této změny došlo i ke změně úrokové sazby na výši 57,74 % ročně. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, celý zesplatnila a toto žalovanému oznámila a vyzvala jej k úhradě celé dlužné částky, která v sobě zahrnovala i smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč. Do doby zesplatnění uhradil žalovaný na svém dluhu částku 23.094 Kč. Žalovaný i přes zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, žalobkyni na dluhu ničeho neuhradil.Ve věci byl dne 1. 12. 2023, č.j. 13 C 317/2023-53 platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný dne 13. 12. 2023 včasný odpor. Dne 7. 1. 2024 tento odůvodnil tím, že žalobkyně jako věřitel porušila zásadním způsobem své povinnosti při poskytování spotřebitelského úvěru, když řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný dále uplatnil námitku neplatnosti smlouvy o úvěru.Ve věci se konala ústní jednání, u kterých právní zástupkyně žalobkyně i právní zástupce žalovaného setrvali na svých stanoviscích uvedených v písemných podáních. Právní zástupce žalovaného dále uvedl, že různé senáty zdejšího soudu zkoumali úvěruschopnost žalovaného a shodně dospěli k závěru, že žalovaný sice měl dostatečné příjmy, nicméně opakovaně si bral úvěry a zápůjčky a těmito splácel jiné své úvěry. Následně soud provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin a z tohoto dokazování soud zjistil následující skutečnosti:- Z karty klienta, že žalovanému byla na základě úvěrové smlouvy dne , datum, vyplacena částka 150.000 Kč a žalovaný ke dni 16. 10. 2023 splatil částku 23.094 Kč.- Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 8. 2023 včetně poštovního podacího archu, z výzvy k zaplacení ze dne 14. 10. 2022 a 13. 9. 2022, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.- Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, včetně dodejky, ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a smlouvy o úvěru č. , hodnota, , z podpisu na dálku, z dohody o konsolidaci ke smlouvě o úvěru, z dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru, prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, předsmluvního formuláře, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 150.000 Kč, přičemž částka 87.092 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného a zbytek bude použit na konsolidaci z jiné smlouvy o úvěru, a žalovaný se zavázal tyto vrátit společně s úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7.698 Kč. Ve smlouvě si strany sjednaly pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku.- Z marketingové akce: Poloviční splátky, že žalovaný dne 11. 2. 2022 požádal o využití této akce a v důsledku této žádosti se doba trvání úvěru prodloužila o jeden měsíc a došlo k ponížení prvních dvou splátek dle splátkového kalendáře, a to na jednu polovinu jejich původní celkové výše uvedení ve smlouvě o úvěru.- Ze žádosti žalovaného o odložení splátky a z potvrzení o odložení splátky ze dne 15. 6. 2022, že žalovanému byla potvrzena jeho žádost o odložení splátky a byl mu zaslán nový splátkový kalendář.- Z dokladu o vyplacení úvěru, že žalobkyně poskytla na bankovní účet č. , č. účtu, částku 87.092 Kč.- Z přehledu transakcí k bankovnímu účtu č. , č. účtu, , z výpisu z účtu, z hodnocení klienta, ze scanu občanského průkazu žalovaného a z výpisu záznamů z registru SOLUS, listiny ohledně CBS skóre žalovaného a NRKI, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru na základě jeho uvedených údajů ohledně příjmů a výdajů, přičemž žalobkyně měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného prokazující pravidelný příjem ze zaměstnání, v hodnocení klienta žalovaný obdržel skóre 279, které spadá do kategorie I. – vyšší riziko.- Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 10. 2022 včetně dodejky, že s ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 171.843 Kč.- Z dohody o konsolidaci, že poskytnutým úvěrem měl být uhrazen jiný závazek žalovaného ve výši 62.908 Kč a částka 87.092 Kč měla být vyplacena na bankovní účet žalovaného.- Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ve věci , spisová značka, , že žaloba žalobkyně proti žalovanému týkající se jiného smluvního vztahu byla zamítnuta s odůvodněním, že žalobkyně jakožto věřitel nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a smlouva tak byla absolutně neplatná.Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 62.908 Kč na konsolidaci jiného úvěru a částka 87.092 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalovaného, tedy žalovanému byla žalobkyní poskytnuta celkem částka 150.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet dle splátkového kalendáře společně se sjednaným úrokem 57,74 % ročně. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru na základě výpisů z účtu a dotazy do evidencí SOLUS a NRKI, ze kterých zjistila, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání, nicméně v systémech se žalovaný dostal do skupiny s vyšším rizikem klientů. Dále žalobkyně nedisponovala žádnými doklady prokazujícími výdaje žalovaného (kromě výpisů z účtu), jako jsou např. výdaje za bydlení, stravování, pojištění apod. a vycházela z částky životního minima. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, žalobkyně ho tak v souladu se smluvními ujednáními zesplatnila ke dni 17. 10. 2023 a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Do doby zesplatnění úvěru uhradil žalovaný částku 23.094 Kč. Žalovaný však ani po předžalobní výzvě ze dne 4. 8. 2023 ničeho dalšího neuhradil.Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrý