14 C 115/2024-61 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 20. 2. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 30.888 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem) s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . IČO , IČO, (dále jen právní předchůdce) uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na základě které poskytl právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti při podpisu Smlouvy a žalovaný se zavázal tyto vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 1.444 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7.350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.700 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč, nejpozději do 6. 12. 2022. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek, na těchto uhradil pouze částku 6.000 Kč. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 19. 1. 2022 a dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobce, a to s účinností ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný ničeho dalšího na dluhu neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě ze dne , datum, . Žalobce tak po žalovaném požaduje zaplatit částku 30.888 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 12.001,60 Kč, úroku ve výši 918,74 Kč, poplatků ve výši 8.967,66 Kč a smluvní pokuty ve výši 9.000 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1.808,51 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.725,18 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 12.001,60 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12.920,34 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena dne , datum, [čtvrtek, pracovní den, § 49 odst. 4 za použití § 57 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“)].3. Ve věci se konalo dne 30. 7. 2024 jednání, ke kterému se dostavil jak žalobce, tak žalovaný. Žalobce uvedl, že na podaném návrhu trvá v celém rozsahu. Žalovaný na jednání uvedl, že úvěr sjednával v době covidu, kdy jako kuchař přišel o příjem. Ke kontraktačnímu procesu žalovaný uvedl, že věřitel po něm požadoval výplatní pásky, nájemní smlouvu a pracovní smlouvu. Žalovaný měl v době uzavírání úvěru dva další úvěry, na které splácel dohromady částku 8.900 Kč. Dále žalovaný uvedl, že se právní předchůdce nezajímal, zda jsou na něj vedena exekuční řízení. Poté soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:- Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , že právní předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě, které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se pak zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně se sjednaným příslušenstvím (úrok ve výši 1.444 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2.700) v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč. Ve smlouvě si účastníci ujednali také právo na smluvní pokutu v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky, a to ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky s tím, že za prodlení s každou splátkou lze uložit smluvní pokutu max. 500 Kč.- Z umořovací listiny, že žalovaný na dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uhradil pouze 3 splátky, a to dne 7. 10. 2021 částku , právnická osoba, Kč, dne 1. 12. 2021 částku , právnická osoba, Kč a dne 19. 1. 2022 částku , právnická osoba, Kč, tj. dohromady částku 6.000 Kč.- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , že právní předchůdce postoupil pohledávku ve výši 34.921,69 Kč na žalobce a žalovanému toto postoupení oznámil.- Z výzvy k plnění ze dne 1. 11. 2023 včetně podacího lístku, že žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky ve výši 35.595,11 Kč.- Z žádosti o úvěr ze dne 6. 10. 2021, výplatních pásek za červenec a srpen 2021 a pracovní smlouvy, že právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného na základě jím vyplněných údajů v žádosti o úvěr, přičemž listinami si ověřil pouze výši příjmu žalovaného (za červenec 2021 částka 30.388 Kč a za srpen 2021 částka 28.712 Kč) a existenci jeho pracovní smlouvy u zaměstnavatele , právnická osoba4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutková stav.5. Mezi právním předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě, které poskytl právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázala tyto vrátit společně se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč. Žalovaný se však dostal s úhradou splátek do prodlení, na dluhu uhradil pouze částku 6.000 Kč. Před poskytnutím úvěru zkoumal právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného na základě jím vyplněných údajů v žádosti o úvěr a na základě žalovaným předloženou pracovní smlouvou a výplatních pásek za červenec a srpen 2021. Pohledávka byla následně postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.9. Závazek žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o