14 C 92/2024-44 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 6. 2. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení s odůvodněním,že dne , datum, uzavřeli účastníci Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit vyúčtování. Žalobkyně následně žalovanému vyúčtovala odběr elektřiny za období od 26. 10. 2022 do 13. 8. 2023 fakturou č. , hodnota, ze dne 17. 8. 2023 na částku 42.317 Kč. Žalovaný na této faktuře uhradil dne 15. 11. 2023 částku 1.502,05 Kč, dne 24. 11. 2023 částku 0,95 Kč a dne 17. 1. 2024 částku 12.213 Kč. Ničeho dalšího však žalovaný neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 19. 1. 2024.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit vyúčtování. Žalovanému byl takto vyúčtován odběr elektřiny za období od 26. 10. 2022 do 13. 8. 2023, a to fakturou č. , hodnota, , znějící na částku 42.317 Kč, která byla vystavena dne 17. 8. 2023 a splatnosti nabyla dne 31. 8. 2023. Žalovaný na faktuře uhradil dne 15. 11. 2023 částku 1.502,05 Kč, dne 24. 11. 2023 částku 0,95 Kč a dne 17. 1. 2024 částku 12.213 Kč. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou ze dne 19. 1. 2024.Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalobkyně jako dodavatel uzavřela s žalovaným jako zákazníkem smlouvu podle § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Podle § 50 odst. , právnická osoba, zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu a ten se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit vyúčtování. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou faktury č. , hodnota, znějící na částku 42.317 Kč, když na této uhradil postupnými platbami částku 13.716 Kč. S ohledem na výše uvedené poté soud shledal žalobu žalobkyně důvodnou a zavázal žalovaného k úhradě částky 28.601 Kč včetně příslušenství, když podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (ve znění od 1.1.2014), podle jehož ust. § 2 odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů,proto soud přihlédl k nesprávně stanovené výši zákonného úroku z prodlení v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu v případě vzniku prodlení žalovaného od 18. 1. 2024 a přiznal ji ve správné tedy zákonné výši 14,75 % ročně. (odst. I. výroku)O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.437,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.145 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28.601 Kč sestávající z částky 2.260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.680 Kč ve výši 1.612,80 Kč. (odst. II. výroku)Soud rozhodl o povinnosti žalovaného plnit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.