4 C 221/2024-79 — Okresní soud v Prostějově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 10 410 Kč s příslušenstvím, které představuje úrok z prodlení z částky 10 410 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení, jakožto dlužné částky ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, , kterou uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , dne 2. 11. 2005. Žalované byla poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti, přičemž tuto se žalovaná zavázala vrátit společně se souhrnným poplatkem 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách, poslední splátka splatná 1. 11. 2006. Žalovaná uhradila pouze 14 550 Kč, na jistině dluží 10 410 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na přechodného nabyvatele, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla postoupena na žalobkyni.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, soud zjistil, že dne 2. 11. 2005 bylo mezi žalovanou, jakožto spotřebitelem, a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dle obchodního rejstříku bylo k uvedenému datu předmětem podnikání této společnosti poskytování úvěru a půjček z vlastních zdrojů), uzavřeno písemné ujednání, na základě kterého tato společnost poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalované 15 000 Kč. Smlouva byla sjednána v , adresa, . Žalovaná se zavázala, že poskytnutou částku vrátí společně se souhrnným poplatkem 9 960 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 480 Kč (k rukám osoby dle čl. 13 smlouvy). První splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Dle čl. 4 smluvních podmínek smlouvy o půjčce se zákazník zavazuje platit splátky celkové dlužné částky včas, v souladu s pokyny právního předchůdce žalobkyně. Dle čl. 8 je ujednáno, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (to je včetně souhrnného poplatku), a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Dle čl. 11 je zákazník povinen uhradit náklady spojené s vymáháním pohledávky. Smlouva o půjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nestanoví-li zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru jinak (čl. 15). Smluvní podmínky nejsou žalovanou podepsány.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , postoupil pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami společnosti za jinými dlužníky na , Anonymizováno, l. Dle výňatku z přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že postoupení pohledávky z , právnická osoba, , na , Anonymizováno, bylo žalované oznámeno (žalobkyně doložila podací arch o odeslání oznámení).6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, , postoupil pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami společnosti za jinými dlužníky na žalobkyni. Dle přílohy soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že postoupení pohledávky z , Anonymizováno, , na žalobkyni, bylo žalované oznámeno (žalobkyně doložila podací arch o odeslání oznámení).7. Z výzvy k plnění ze dne 25. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ze smlouvy o půjčce, upozorněna na postoupení na žalobkyni a na možnost soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací arch o odeslání této výzvy).8. Žalovaná je státní občankou , Anonymizováno, , která má dlouhodobě hlášenu v informačním systému základních registrů adresu v České republice, , adresa, , , adresa, . Bylo zjištěno, že je současně vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce České republiky, její kontaktní adresa je , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, . S ohledem na uvedené je nepochybné, že žalovaná dlouhodobě žije (fakticky) v České republice.9. Pravomoc soudů České republiky rozhodnout v této věci je dána dle čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (pozn. které nahradilo od 10. 1. 2015 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech).10. Právní vztah vzniklý mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 2. 11. 2005 se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění rozhodném k datu uzavření smlouvy, dále „obč. z.“), zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. (platném a účinném do 31. 12. 2010, ve spojení s přechodnými ustanoveními zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů). Právní vztah postoupení pohledávky mezi právními předchůdci žalobkyně a žalobkyní se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“).11. Dle § 657, § 658 obč. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.12. Soud dodává, že smlouva o půjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazkový právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah stává právním vztahem z půjčky.13. Dle § 52 obč. z., ve znění do 7. 3. 2006, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části osmé tohoto zákona, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.14. Dle § 55 odst. 1 až 3 obč. z., ve znění účinném do 30. 6. 2008, smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 odst. 1 uvedeného zákona, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Nepřípustná jsou zejména ujednání dle § 56 odst. 3.15. Dle § 3 odst. 1 obč. z., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.16. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu, kdy výkon práv a povinností nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, resp. nemůže obstát pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky.17. Dle § 39 obč. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.18. V § 40a jsou vymezeny důvody neplatnosti, kterých se musí dotčená osoba dovolat (tzv. relativní neplatnost). V ostatním se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu (nestanoví-li zákon jinak).19. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.20. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba,