6 C 73/2023-101 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 22. 12. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 44.366,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 34.527,50 Kč od 16. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %. Návrh byl odůvodněn tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, se žalobkyní smlouvu k službě , Anonymizováno, účet. Na základě smlouvy byla žalovanému zřízena služba , Anonymizováno, nákupní účet, přičemž limit odložených plateb žalovaného činil až 20.000 Kč s tím, že žalovaný mohl čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. , Anonymizováno, účet je platební účet ve smyslu zákona o platebním styku, jehož prostřednictvím může zákazník platit své faktury, hradit své nákupy uskutečněné online ve vybraných e-shopech nebo provádět nákupy , Anonymizováno, kartou. Žalovaný zároveň využil i služby , Anonymizováno, Karta, kterou si žalovaný objednal prostřednictvím , Anonymizováno, Účtu, kdy karta je platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím účtu a celkový limit pro platby kartou je dán zůstatkem na účtu. Žalovaný dále se žalobkyní uzavřel 1. 3. 2021 smlouvu o splátkovém limitu, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 15.000 Kč. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou, který měl být žalovaným splácen pravidelnými měsíčními splátkami včetně úroků ve 12 splátkách ve výši 654,11 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Před poskytnutím úvěru žalobkyně s odbornou péčí řádně posoudila schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru. Žalovaný využil v období od 27. 2. 2021 do 11. 2. 2022 služeb v celkové výši 34.527,50 Kč, přičemž částku ve výši 18.880,02 Kč prostřednictvím karty, částku ve výši 15.647,48 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaný vzal rovněž na vědomí, že v případě prodlení má žalobkyně nárok na úhradu poplatku z prodlení, jakožto účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením, přičemž jeho výše je dána délkou trvání prodlení. Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas. Z toho důvodu žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením čl. 1.12 smlouvy o splátkovém limitu své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován výzvou. Jelikož žalovaný v dodatečné lhůtě dlužné splátky neuhradil, byl úvěr zesplatněn ke dni 11. 2. 2022. Žalobkyni tak vznikla pohledávka ze smlouvy se splatností 15. 3. 2022, která byla vyčíslena celkem na 44.366,65 Kč a zahrnuje dlužnou jistinu ve výši 34.527,50 Kč a dlužné poplatky ve výši 9.839,15 Kč. Příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z jistiny ode dne následujícího po dni konečné splatnosti, tedy od 16.3.2022 do zaplacení.2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil.3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. Soud pak podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se však žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud věc projednal a rozhodl i v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.4. Ze smlouvy k službě , Anonymizováno, účet ze dne 24. 2. 2021 včetně všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému zřídit službu , Anonymizováno, účet, přičemž aktuální limitní rámec byl ujednán částkou 20.000 Kč.5. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 1. 3. 2021 uzavřené mezi účastníky bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr s limitem 15.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.426,07 Kč s roční zápůjční úrokovou sazbou 27,5 %. Podle příloh ke smlouvě z téhož dne byla žalovaným z úvěrového rámce čerpána částka 6.248,09 Kč (splátka byla stanovena na 653,18 Kč měsíčně) a 6.257,02 Kč (splátka 654,11 Kč). Podle čl. 1.12 smlouvy v případě prodlení zákazníka je společnost mj. oprávněna účtovat smluvní pokutu 0,1 % denně z částky v prodlení a nebude-li pravidelná měsíční splátka v prodlení uhrazena ani v dodatečné lhůtě, stane se celý úvěr splatný uplynutím posledního dne dodatečné lhůty k úhradě.6. Podáním doručeným soudu dne 4. 12. 2023 žalobkyně mj. doplnila, že žalovaný čerpal prostřednictvím platební karty , Anonymizováno, karta částku 18.880,02 Kč a v rozsahu částky 15.647,48 pak v souvislosti se smlouvou o splátkovém limitu. K tomu byl doložen výpis transakcí, z něhož soud zjistil, že takto žalovaný čerpal částky 18.880,02 Kč a 12.505,11 Kč (bez příslušenství), celkem tedy 31.385,13 Kč. Lze dodat, že žalovaný v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal úhradu těchto částek žalobkyni a tato skutečnost nevyplývá z žádného provedeného důkazu.7. Vyúčtováními za měsíce březen 2021 až únor 2022 žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě splátek včetně smluvní pokuty a poplatků z prodlení.8. Z výzvy ze dne 19. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného formou předžalobní upomínky vyzvala k zaplacení dlužné částky, která vznikla v rámci služby , Anonymizováno, účet ve výši 66.189,34 Kč do 7 dnů.9. Na základě takto provedeného dokazování má soud v této části za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 24. 2. 2021 uzavřena smlouva k službě , Anonymizováno, účet se sjednaným limitním rámcem ve výši 20.000 Kč, přičemž žalovaný čerpal částku 18.880,02 Kč, a dále dne 1. 3. 2021 smlouva o splátkovém limitu, kterou se žalobkyně zavázala k poskytnutí spotřebitelského úvěru s limitem 15.000 Kč. Žalovaným byla z úvěrového rámce čerpána částka 6.248,09 Kč a 6.257,02 Kč. Žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě.10. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 27. 5. 2022. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat i na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen „zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Soud v průběhu řízení vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení dokladů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného, na což žalobkyně reagovala podáním doručeným dne 4. 7. 2023, k němuž byly připojeny některé doklady, na jejichž základě žalobkyně proces posouzení úvěruschopnosti provedla.14. Z informací od žalovaného evidovaných žalobkyní se takto podává, že žalovaný uvedl příjmy 45.000 Kč, výdaje 17.000 Kč, splátky 4.000 Kč s tím, že je svobodný a bezdětný. Dále byla žalobkyní předložena úvodní stránka výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného. Jiné důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného již žalobkyní poskytnuty nebyly.15. Na základě uvedených zjištění pak soud dospěl k přesvědčení, že proces posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet nelze v posuzované věci považovat za dostatečný a průkazný. Žalobkyně sice tvrdila,