13 C 339/2020-699 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně , tituly před jménem, , Jméno žalobkyně, (resp. její právní předchůdkyně , jméno FO, ) se svou žalobou doručenou soudu dne 5.10.2020 (a doplněnou podáním ze dne 26.11.2021) domáhala po žalovaném zaplacení částky 73.968 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73.968 Kč od 21.2.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že je výlučnou vlastnicí pozemku parcela č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt bydlení č.p. , Anonymizováno, , žalovaný je pak výlučným vlastníkem sousedního pozemku parcela č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt k bydlení číslo popisné , Anonymizováno, , pozemky jsou zapsány na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, nad , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, . V listopadu 2019 pak žalovaný prováděl na svém pozemku stavební a výkopové práce, konkrétně vybudování vodovodní přípojky a vjezdu, když konkrétně malým pásovým bagrem v bezprostřední blízkosti štítové zdi její nemovitosti prováděl výkopové práce do hloubky cca 80 cm při délce cca 200 cm. Bagrem zasáhl do základů štítové zdi, došlo k odstranění betonového pásu o šířce cca 20-25 cm a k odstranění některých základových kamenů. Tím došlo k obnažení základové spáry včetně odstranění nopové folie a při deštích tak do podloží zatéká. Výkop pak žalovaný zasypal makadamem a zhutnil jej vibrační deskou. Těmito pracemi žalovaný dle žalobkyně způsobil poškození základů nemovitosti žalobkyně a viditelné zvětšení prasklin na štítové zdi a tím i narušení statiky domu žalobkyně. Žalobkyně si nechala vypracovat statický posudek , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, , tento dospěl k závěru, že ke zvětšení trhlin na nemovitosti žalované a k odklonění vnitřní přibetonovávky došlo v důsledku prací prováděných žalovaným a doporučil zpevnění stavby žalobkyně. Toto zpevnění pak provedla firma , právnická osoba, ., přičemž náklady na statické zajištění činily 73.968 Kč. Žalovaný tím, že práce na sousedním pozemku v bezprostřední blízkosti stavby žalobkyně prováděl práce tak, že způsobil škodu žalobkyni na její nemovitosti, odpovídá dle žalobkyně za způsobenou škodu dle § 2926 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) spočívající v nákladech žalobkyně na zpevnění stavby provedené f. , právnická osoba, . K úhradě této škody žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou, která byla žalovanému doručena 6.2.2020, žalovaný však částku neuhradil.2. U ústního jednání konaného dne 30.11.2021 a dále ve svém podání z 3.1.2022 a ze dne 29.4.2022 pak žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně stavu své nemovitosti tak, že uvedla, že dům byl postaven cca v roce 1890, nemá k němu žádnou dokumentaci. , adresa, zeď je postavena z pálených cihel, pro stavbu obvodových zdí domu byly použity cihly pálené a cihly nepálené. Základy nemovitosti tvoří volně ložené kameny. Stodola, která přiléhala ke štítové zdi její nemovitosti, byla zbourána v prosinci roku 1974. S dřívějšími majiteli stodoly bylo domluveno, že štítová zeď stodoly přiléhající ke štítové zdi nemovitosti žalobkyně zůstane i po zbourání (zbytku) stodoly zachována a v katastru nemovitostí bude zapsána jako součást nemovitosti žalobkyně. Stodola tedy nebyla zbourána kompletně, ale byla ponechána její štítová zeď přiléhající ke štítové zdi domu. , adresa, zeď stodoly nakonec byla zbourána částečně (cca do poloviny výšky; základy tedy zůstaly) a do aktuální výšky byla v roce 1974 dostavěna. Stodolu boural i další práce prováděl pan , právnická osoba, , soused, jenž krátce poté zemřel. Zeď z bývalé stodoly přiléhající ke štítové zdi domu je postavena z pálených cihel. Střecha je hliníková s tím, že vlastně jsou tam vazníky, jsou tam krovy, které se zpevňovaly. K nopové fólii a hydroizolaci uvedla, že funkci hydroizolace plnila nopová fólie, která byla dělána v roce 1974 po dostavbě vnější přizdívky štítové zdi. Žalovaný část nopové fólie při provádění prací v listopadu 2019 odstranil a místo zasypal makadamem a zhutnil jej vibrační deskou. Obvodové zdi mají tloušťku cca 90 cm. K betonovému pásu oddělujícímu štítovou zeď a vjezd žalovaného uvedla, že tento byl vybudován v roce 1974 v souvislosti s dostavbou vnější přizdívky štítové zdi po zbourání stodoly. I tento betonový pás, nacházející se z pohledu z pozemku žalovaného před nopovou fólií, žalovaný v listopadu 2019 odstranil. K rekonstrukci nemovitosti uvedla, že v roce 2000 probíhala rekonstrukce prvního patra, kdy byla vyměněna okna, byla prováděna rekonstrukce fasády, měnila se střecha, původní žalobkyně si pravidelně každé 2 roky zvala klempíře a pokrývače, aby jí provedli údržbu na střeše, o nemovitost se starala a nemovitost udržovala. Od roku 2004 do roku 2006 probíhala kompletní rekonstrukce přízemí a prvního patra domu, byly vyměněny všechny vnitřní rozvody, dělaly se tam nové podlahy v přízemí, a to tak, aby tam byla zajištěna cirkulace vzduchu. Byla tam dřevěná prkna a teď jsou tam opět dřevěné palubky. Ty leží na trámech, pod nimi je písek. Dále se dělala rekonstrukce zdí, které se úplně nově osekávaly, nově se dělaly rozvody elektřiny, rozvody vody, rozvody plynu, nové dveře a to stejné se dělalo v prvním patře toho domu. Fasáda na domě se dělala jen vepředu směrem do ulice, a to v roce 2000 tak, že se oklepala a zedníci udělali úplně nově fasádu a nahodili ji barvou. Na štítové zdi se nová fasáda nedělala. V roce 2011 byla provedena betonová přizdívka štítové stěny zevnitř. Ta byla dělaná proto, aby se zpevnila ta štítová zeď, neboť kolem domu jezdila nákladní auta z firmy , jméno FO, a dělalo to otřesy. , jméno FO, , soused přes jeden dům a zedník, matce žalobkyně nabídl, že jí tu štítovou zeď zpevní. A tak se udělalo ztracené bednění a po celé té délce se vylilo betonem. K rekonstrukci štítové zdi, resp. její obezdívky pak uvedla, že ta se dělala v roce 2017, protože žalovaný složil u štítové zdi hromadu písku a od něj zeď navlhla a omítka ze štítové zdi opadala. Jako nejefektivnější a nejrychlejší oprava bylo vyhodnoceno, že se ta zbylá omítka oklepe, dala se tam zpevňovací fólie, na to se udělala nová omítka a dalo se tam zateplení polystyrenem s tím, že to větrá, jsou tam větrací průduchy. K opravě trhlin nemovitosti v roce 2017 žalobkyně tvrdila, že zedníci provádějící opravu štítové zdi rovněž opravu trhlin na stěně směřující do ulice tak, že do trhlin, včetně největší trhliny mezi garážovými vraty a štítovou zdí, byla aplikována hmota a následně došlo k zatření barvou. I ta největší trhlina byla „pouze“ prasklinou omítky, nikoli hloubkovou trhlinou. K prapůvodní příčině trhlin na své nemovitosti pak žalobkyně uvedla, že jí mohla být těžká nákladní doprava jezdící kolem nemovitosti po komunikaci p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví Městyse , adresa, do masokombinátu provozovaného společností , právnická osoba, v areálu naproti nemovitosti žalobkyně, konkrétně zejména na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova s č. p. , Anonymizováno, (průmyslový objekt), vše k. ú. , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Vozidel mohlo být odhadem až 6-7 denně. Trhlina nacházející se mezi štítovou zdí a garážovými vraty byla přítomna dříve, než byla v roce 2011 provedena přizdívka z vnitřní strany štítové zdi. Nákladní doprava se postupně omezovala a nejpozději od roku 2016 již nákladní vozidla najíždějí do masokombinátu z druhé strany, kde mají nově vybudovanou nakládací rampu. Takže tento faktor, jenž mohl způsobit trhliny na nemovitosti žalobkyně, dlouhou dobu před započetím prací žalovaného odpadl. Až do listopadu 2019 se u trhlin jednalo o rovnovážný klidový stav nevyžadující neodkladnou sanaci. Dále žalobkyně tvrdila, že hloubka výkopu provedeného žalovaným v bezprostřední blízkosti štítové zdi, která činila cca 80 cm, a to i v bezprostřední blízkosti štítové zdi), tedy hlouběji než kam sahají základy štítové zdi (ty jsou hluboké cca 40-50 cm).3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně dne 30.12.2020 tak, že s ní nesouhlasí, když mezi pracemi, které na své nemovitosti v listopadu 2019 prováděl a vznikem (resp. zvětšením) trhlin na nemovitosti žalobkyně není dána příčinná souvislost. Trhliny na nemovitosti žalobkyně se nacházely totiž již v roce 2011, což je patrno z veřejně dostupných fotografií street view pořízených společností Google v rámci její mapovací činnosti. Z těchto fotografií je patrná i zřetelná progrese trhliny mezi lety 2011-2018. Žalovaný poukazoval na havarijní stav nemovitosti žalobkyně, která je postavena na původním kamenném základu, který není hydroizolován, nemovitost tak navlhá vzlínáním a dochází k drolení zdiva a praskání omítky, dále pak nemovitost žalobkyně praská i od střechy a v místech okenních otvorů, což ukazuje i na nešetrné provedení prací na vaznících střechy a při osazování nových oken. Popřel, že by ze základů štítové zdi nemovitosti žalobkyně vybagroval jakékoli základové kameny. Žalovaný také namítal,