13 C 89/2025-94 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 16. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 209.738,21 Kč s příslušenstvím (smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že nejprve dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva 1“), na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 110.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 14,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.005 Kč. Dále žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva 2“), na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 100.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 15,49 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , právnická osoba, Kč. Na Smlouvě 1 žalovaný uhradil pouze částku 10.084 Kč, poté se však dostal do prodlení s úhradou splátek a úvěr byl ke dni 3. 3. 2024 zesplatněn. Ze Smlouvy 1 poté žalobkyně požaduje úhradu částky 116.590,50 Kč, která sestává z jistiny a přirostlých smluvních úroků ve výši 113.565,50 Kč a poplatků ve výši 3.025 Kč (za upomínky ve výši 2x900 Kč a 1x300 Kč a za pojištění částky 4x226 Kč a 1x21 Kč). Na Smlouvě 2 žalovaný uhradil pouze částku 9.503,33 Kč, poté se však také dostal do prodlení s úhradou splátek a úvěr byl ke dni 3. 3. 2024 zesplatněn. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil na Smlouvě 2 dalších 11.463,26 Kč. Ze Smlouvy 2 poté žalobkyně požaduje úhradu částky 93.147,71 Kč, která představuje pouze dlužnou jistinu s případně přirostlými smluvními úroky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.3. Ve věci se konalo dne 29. 7. 2025 jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil a žalobkyně se z něj omluvila podáním ze dne 23. 6. 2025. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti:- Z výpisů z účtu žalovaného a detailu operací, že si žalovaný dne 21. 7. 2023 požádal prostřednictvím aplikace George o sjednání smlouvy o úvěru ve výši 192.000 Kč, přičemž tento byl žalobkyní schválen na částku 100.000 Kč. Žalobkyně disponovala informací o zaměstnavateli žalovaného, o skutečnosti, že žalovaný žije v nájmu s nájemným ve výši 11.000 Kč, o rodinném stavu a počtu členů domácnosti žalovaného. Žalovaný také uvedl, že nemá žádné jiné závazky po splatnosti a jeho příjem se mu připisuje na účet vedený u žalobkyně.- Z podkladů pro soudní řízení a výpisu z úvěrového účtu, že žalovaný dne 23. 6. 2023 čerpal na Smlouvě 1 částku 110.000 Kč, přičemž na tomto uhradil částku 10.084 Kč.- Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 31. 10. 2024 včetně dodejky, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky 137.157,40 Kč.- Z výzev k úhradě ze dne 31. 1. 2024, 8. 11. 2023, 3. 3. 2024, včetně podacích archů a z upozornění na nedoplatek, že žalovaný byl několikrát vyzván k úhradě dlužných částek.- Z podkladů pro soudní řízení a výpisu z úvěrového účtu, že žalovaný dne 21. 7. 2023 čerpal na Smlouvě 2 částku 100.000 Kč, přičemž na tomto uhradil ke dni 3. 3. 2024 částku 9.503,33 Kč.- Ze smlouvy o úvěru (Smlouva 2) ze dne , datum, , že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100.000 Kč a tento úvěr vést na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 15,49 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , právnická osoba, Kč.- Z výpisu transakcí přes George klíč, že si žalovaný dne 23. 6. 2023 vytvořil prostřednictvím aplikace George žádost o sjednání úvěru, která mu byla následně schválena a smlouva o úvěru tak byla sjednána.- Ze smlouvy o úvěru (Smlouva 1) ze dne , datum, , že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 110.000 Kč a tento úvěr vést na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 14,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.005 Kč.- Z výpisů z účtů a z posouzení úvěruschopnosti klienta, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy 1 a Smlouvy 2, a to nahlédnutím do výpisů z bankovního účtu žalovaného, který měl žalovaný vedený právě u žalobkyně. Tímto si žalobkyně ověřila příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně také přihlédla k tomu, že žalovaný měl další spotřební úvěr u žalobkyně se splátkou 7.574 Kč; v případě sjednávání Smlouvy 2 vzala žalobkyně v potaz také splátky ve výši 2.005 Kč týkající se Smlouvy 1.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu 1, kterou se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 110.000 Kč (a tyto také žalovanému poskytla na úvěrový účet) a žalovaný se zavázal tyto společně se sjednaným úrokem ve výši 14,99 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.005 Kč. Dále žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu 2, kterou se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 100.000 Kč (a tyto také žalovanému poskytla na úvěrový účet) a žalovaný se zavázal tyto společně se sjednaným úrokem 15,49 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , právnická osoba, Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěrů zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to zejména nahlédnutím do jeho výpisů z účtu, když tento měl žalovaný zřízený právě u žalobkyně, čímž si žalobkyně ověřila žalovaného pravidelné příjmy a výdaje, a dále nahlédnutím do vlastních záznamů, ze kterých zjistila, že žalovaný měl další existující kontrakt, a to úvěr se splátkou 7.574 Kč měsíčně. Z takto provedeného zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěry žalobkyně zjistila, že žalovaný má dostatečné příjmy k tomu, aby byl schopen poskytnuté úvěry splácet. Žalovaný však dluhy nehradil řádně a včas a žalobkyně obě smlouvy ke dni 3. 3. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Na Smlouvě 1 žalovaný uhradil celkem částku 10.084 Kč, žalovaná částka z této smlouvy tak sestává pouze z jistiny ve výši 113.565,50 Kč a poplatků ve výši 3.025 Kč (za upomínky ve výši 2.900 Kč a 1x300 Kč a za pojištění částka 4x226 Kč a 1x21 Kč); na smlouvě 2 žalovaný uhradil celkem částku 20.966,59 Kč, žalovaná částka z této smlouvy tak sestává pouze z jistiny ve výši 93.147,71 Kč. Žalovaný ani po dalších výzvách na dluhu z úvěrových smluv ničeho dalšího neuhradil.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Po provedeném dokazování soud aplikoval na výše uvedený skutkový stav citovaná ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně s žalovaným nejdříve uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru (Smlouva 1), na základě které prokazatelně poskytla žalovanému částku 110.000 Kč a úvěr dále vedla na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.005 Kč m