14 C 123/2025-70 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 21. 5. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 24.715,52 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaným úrokem, zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto společně se sjednaným příslušenstvím spočívajícím v úrocích a poplatcích splatit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 489 Kč. Žalovaná zároveň uzavřela smlouvu o Doplňkovému pojištění. Žalovaná na dluhu z úvěru uhradila částku 5.100 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalobkyně požadovala po žalované úhradu částky 24.715,52 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 11.967,14 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 12.748,38 Kč, dále úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 2.435,61 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.989,54 Kč, smluvních úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.967,14 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.967,14 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Žalovaná ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 16. 4. 2025 na dluhu neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala pasivní. Žaloba jí byly doručena 12. 9. 2025 (pátek, pracovní den za použití § 49 odst. 4 o.s.ř.)3. Ve věci se konalo dne 20. 11. 2025 jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání doručeno dne 20. 10. 2025 (pondělí, pracovní den dle § 50m o.s.ř.za použití § 57 odst. 2 o.s.ř.) Za žalobkyni se dostavil zástupce a uvedl, že na žalobě trvá v celém jejím rozsahu. Soud proto za splnění podmínek ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti žalované. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , že právní předchůdce poskytl žalované dne , datum, v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto společně s poplatkem ve výši 14.340 Kč a smluvním úrokem ve výši 86 % ročně splatit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 489 Kč. Žalovaná si také sjednala s právním předchůdcem přistoupení k pojistné smlouvě s pojistným ve výši 2.405 Kč.- Z tabulky umoření, že žalovaná na úvěru čerpala částku 15.000 Kč, přičemž na splátkách uhradila částku 5.100 Kč.- Z výzvy k plnění ze dne 16. 4. 2025 včetně podacího lístku, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.- Ze zákaznické karty, že právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované pouze na základě jí vyplněných údajů, když žalovaná uvedla, že žije v nájmu a je na mateřské/rodičovské dovolené. Čisté příjmy domácnosti uvedla ve výši 44.680 Kč a její odhadované měsíční výdaje jsou , právnická osoba, Kč. Údaje byly dle zákaznické karty ověřeny dvěma výpisy z bankovního účtu za měsíce červenec a srpen roku 2022.- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy č. , hodnota, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku, že pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem postoupena na žalobkyni a žalovaná byla o tomto vyrozuměna.4. Soud na základě uvedených skutečnosti zjistil tento skutkový stav projednávané věci.5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena Smlouva, která má charakter smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti při podpisu Smlouvy a žalovaná se zavázala tyto vrátit společně se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných týdenních splátkách ve výši 489 Kč. Zároveň si žalovaná sjednala pojištění s výší pojistného 2.405 Kč. Žalovaná se však dostala s úhradou splátek do prodlení, na dluhu uhradila pouze částku 5.100 Kč. Před poskytnutím úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě jí vyplněných údajů v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty (výpisy z bankovního účtu za měsíce červenec a srpen 2022), která se žalobou nebyly předloženy. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.9. Závazek žalované přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti při podpisu Smlouvy částku v celkové výši 15.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce a žalovaná jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalované finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalované splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně splnil tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, a