14 C 92/2025-65 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 18. 12. 2024 domáhala zaplacení částky 11.702,64 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 8.500 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky žalobkyni vrátit do 19. 9. 2025. Žalovaná však peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, které dne , datum, načerpala, nevrátila, a to ani s poplatkem za službu presto ve výši 165 Kč. Žalobkyně proto smlouvu ke dni 2. 12. 2024 vypověděla a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, která sestává z jistiny ve výši 4.999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, tj. ve výši 99,50 Kč, smluvního úroku ve výši 6.374,44 Kč, poplatku za službu presto ve výši 165 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně ze zůstatku jistiny ve výši 63,73 Kč. Žalovaná ani po předžalobní výzvě ze dne 27. 11. 2024 na dluhu ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, byla jí doručena dne 7. 7. 2025 (pondělí, pracovní den za použití § 49 odst.4 o.s.ř.).3. Ve věci se konalo dne 11. 9. 2025 jednání, ke kterému se žalovaná nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání doručeno dne 11. 8. 2025 do vlastních rukou. Žalobkyně se z jednání omluvila prostřednictvím svého právního zástupce dne 4. 9. 2025. Soud proto za splnění podmínek ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:- Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti a obecných principů posuzování, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované na základě jí poskytnutých údajích o svých příjmech a výdajích.- Z přehledu bankovních transakcí ze dne , datum, , autorizace ověření totožnosti ze dne , datum, , , jméno FO, výpisu a zprávy , právnická osoba, . že žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku 5.000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , kterého je žalovaná jediným vlastníkem a disponentem.- Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 8.500 Kč s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a úrokovou sazbou ve výši 1.066 % denně. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit do 20. 9. 2025.- Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 2. 12. 2024 a předžalobní výzvy ze dne 27. 11. 2024 včetně podacího lístku, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky.4. Soud na základě zjištěných skutečností zjistil tento skutkový stav.5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala tyto vrátit maximálně do 20. 9. 2025 prostřednictvím denních splátek. Žalovaná se však dostala s úhradou splátek do prodlení, na dluhu ničeho neuhradila a žalobkyně tak smlouvu ke dni 2. 12. 2024 vypověděla. Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě jí uvedených údajů ohledně jejích příjmů a výdajů, které dle dokumentu posouzení úvěruschopnosti byly ověřeny výpisem z účtu. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, na této však ničeho neuhradila.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Soud uvedený skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.9. Závazek žalované přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 5.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalované finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalované splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že splnila tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila dostatečné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru prokázala, když předložila pouze dokument posouzení úvěruschopnosti, ze kterého je zřejmé, že si vystačila s údaji, které žalovaná o své osobě v prohlášení poskytla a ničím nedoložila. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy prokazující tvrzené příjmy či výdaje žalované (pracovní smlouva, nájemní smlouva apod.), nepředložila ani listiny, které měla dle dokumentu k dispozici při uzavírání smlouvy, a to výpisy z bankovního účtu žalované. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., nicméně ta se o toto poučení připravila svou neúčastí na jednání. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).10. S ohledem na skutečnost, že žalované byly žalobkyní poskytnuty prostředky ve výši 5.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda ž