6 C 91/2023-124 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 22. 7. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 174.544,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 74.296,34 Kč od 4. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 % a smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 60.513 Kč od 4. 7. 2022 do zaplacení. Návrh byl odůvodněn tím, že dne 23. 12. 2021 byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č., hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50.000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen. Celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši 92.592 Kč a měla být uhrazena v 72 splátkách ve výši 1.286 Kč měsíčně vždy k 15. dni. Zápůjční úroková sazba činí 23 % p. a. Smluvní strany úvěrové smlouvy dále sjednaly doplňkovou službu „, Anonymizováno, “. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 4. 2022. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první písemnou upomínku ze dne 20. 4. 2022, kde vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky a zároveň k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky č. 1 ve výši 300 Kč. Žalovaná však své splatné závazky neuhradila a žalobkyně proto zaslala žalované druhou písemnou upomínku ze dne 5. 5. 2022, kde vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek a zároveň dohodnuté sankce za zaslání upomínky č. 2 ve výši 500 Kč. Protože nebyly uhrazeny další pravidelné měsíční splátky spotřebitelského úvěru (celkem byly zaplaceny pouze 3 splátky v celkové výši 6.489 Kč), přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě nároku v celkové výši 174.655,39 Kč. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalované odeslán dne 21. 5. 2022. Vzhledem k výše uvedenému požaduje žalobkyně po žalované své nároky uplatněné v zesplatňovacím dopisu, tj. částku 174.544,31 Kč a dále zákonné úroky z prodlení 15 % ročně z dlužné částky ve výši 74.296,34 Kč zahrnující zbylou část jistiny (Kč 48 997,56), náklady za upomínky (Kč 800,00) a smluvní pokutu (Kč 24.498,78) od 4. 7. 2022 do zaplacení, a smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky Kč 60.513 Kč, která zahrnuje dlužnou částku Kč 60513 Kč jako zbylou část doplňkové služby , Anonymizováno, (představující dohodnutou škodu žalobkyně z doplňkové služby , Anonymizováno, ), to vše od 4. 7. 2022 do zaplacení.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. V něm poukazovala na své aktuální poměry a navrhovala úhradu přiznané částky ve splátkách. Dále se již v průběhu řízení k věci nevyjádřila.3. Předvolání k poslednímu nařízenému ústnímu jednání na den 2. 4. 2025 žalovaná nepřevzala, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. Soud pak podle § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou (uplynutím zákonné lhůty po vyvěšení na úřední desce soudu). Protože se však žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. Žalobkyně se z jednání omluvila.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, a na základě smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnut hotovostní úvěr v částce 50.000 Kč, a to částečně na účet žalované, částečně na úhradu předchozího závazku (26.080 Kč u společnosti , Anonymizováno, ) a částka 10.000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele úvěru. Žalovaná se pak zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši 23 % p. a. splácet v 72 měsíčních splátkách ve výši 1.286 Kč. Dále bylo mezi stranami mj. dohodnuto, že pro případ prodlení s úhradou splátek i přes dvě upomínky (zpoplatněné částkou 300 Kč a 500 Kč), může žalobkyně zesplatnit úvěr; v tom případě se úroky stávají součástí jistiny a žalobkyně je oprávněna požadovat rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení, zákonný úrok z prodlení a náklady na upomínky (bod 5.3. až 5.5. smlouvy). Mezi účastníky byla dne 23. 12. 2021 dále uzavřena smlouva o zřízení doplňkové služby , Anonymizováno, .5. Poskytnutí úvěru žalované bylo doloženo výpisy z účtu žalobkyně (detail pohybu) ze dne 27. 12. 2021. Částka 13.920 Kč byla převedena na účet žalované uvedený ve smlouvě a částka 26.080 Kč pak na účet společnosti , právnická osoba, . Podobně se uvedené skutečnosti uvádí v potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 27. 12. 2021.6. Výzvami s podacími lístky ze dne 20. 4. 2022 a 5. 5. 2022 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné splátky splatné v dubnu 2022 a přípisem ze dne 21. 5. 2022 pak žalobkyně žalované oznámila zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s úhradou a žalované byl vyčíslen dluh v částce celkem 194.983 Kč s výzvou k zaplacení do 3. 7. 2022.7. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat i na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen „zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Soud v průběhu řízení (v předvolání k jednání dne 6. 9. 2023) vyzval žalobkyni k předložení důkazů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované, na což však žalobkyně nijak reagovala.11. Soud proto mohl vycházet pouze z dokladů připojených k návrhu, zejm. z přílohy č. 1 ke smlouvě o úvěru o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z dokladu bylo zjištěno, že byly uvedeny údaje o žalované tak, že byla v době uzavření smlouvy svobodná, neměla vyživovací povinnosti, její průměrný příjem činil 21.462 Kč, náklady na bydlení 3.000 Kč, pravidelné finanční závazky 0 Kč, sázky 0 Kč a neměla jednorázové závazky (mikroúvěry). K tomu byl dále předložen doklad o vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, podle něhož měly být provedeny i negativní lustrace žalované v různých databázích (registru SOLUS, AML a AML/CFT, insolvcenčním rejstříku, databáze odcizených dokladů či v interní databázi poskytovatele). registru SOLUS, v rejstříku exekucí či insolvenčním rejstříku.12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k přesvědčení, že proces posouzení schopnosti žalované úvěr splácet nelze považovat za dostatečný a průkazný. Doklady, který byly soudu v této souvislosti předloženy, mají jen povahu jednostranných přehledů žalobkyně o údajně zjištěných skutečnostech o poměrech žalované, žalobkyně však soudu nedoložila žádné důkazy, z nichž uváděné informace čerpala. Jedná se především o doklady o příjmech žalované, o jejích pravidelných výdajích, výpisy z účtu žalované, příslušné výpisy z různých databází či evidencí apod. Žalobkyně také zřejmě důsledně neověřovala, jaké jsou skutečné pravidelné výdaje žalované (které vždy významně ovlivňují celkovou platební bilanci domácnosti) a to především na bydlení, kdy podle obsahu spisu vycházela jen z údaje od žalované o platbě nákladů na bydlení, aniž by bylo zřejmé o jakou formu bydlení se jedná a zda jsou uváděn