13 C 285/2025-40 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16.10.2025 domáhá po žalované zaplacení částky 60 300 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky 60 300 Kč od 11. 6. 2025 do zaplacení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 23 800 Kč vrátit do 10. 6. 2025. Strany si ve smlouvě ujednaly, že v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky uhradí žalovaná jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s 5 splátkami, žalobkyně proto po žalované požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 34 000 Kč, úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 23 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč (5x500 Kč). Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila.2. Ve věci byl dne 30. 10. 2025 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor, ve kterém uvedla, že částka požadovaná věřitelem zahrnuje nepřiměřené navýšení a poplatky, kdy uznává výši původní půjčky 34 000 Kč a jakékoliv dodatečné navýšení přesahující zákonné limity úroku považuje za neoprávněné. Žalovaná požádala soud o přezkoumání oprávněnosti navýšení a o úpravu částky na odpovídající zákonnou hodnotu půjčky a úroku. Dále žalovaná požádala o možnost splátkového kalendáře. Žalovaná se dále ve věci vyjádřila dne 7. 1. 2026, kdy opět uvedla, že souhlasí se svou povinností vrátit částku odpovídající skutečně poskytnuté jistině a navrhla možnost úhrady dlužné jistiny formou splátek. V podání ze dne 18. 1. 2026 žalovaná uvedla, že je schopna a ochotna hradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 000 Kč.3. Dne 27. 1. 2026 se uskutečnilo jednání, ke kterému se přes řádné předvolání nedostavila žalobkyně ani žalovaná (tato svou účast omluvila). Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Následně soud provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin a z tohoto dokazování má soud za zjištěné následující skutečnosti:4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 34 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala uhradit tuto částku společně s poplatkem v celkové výši 23 800 Kč (5 x 4 760 Kč) do 10. 6. 2025. Mezi smluvními stranami byla pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Z potvrzení o platbě vyplývá, že částka 34 000 Kč byla dne 2. 4. 2025 zaslána na účet žalované uvedený ve smlouvě.5. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaná má živnostenské oprávnění, které vzniklo dne 3. 10. 2022 a doba jeho platnosti je „na dobu neurčitou“.6. Z upomínky právního zástupce žalobkyně vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky a byla upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání.7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč bezhotovostním převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, , kdy tuto skutečnost ve svých vyjádřeních potvrdila i sama žalovaná. Žalovaná se smlouvou zavázala uhradit žalobkyni jistinu ve výši 34 000 Kč společně s poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 23 800 Kč a v případě prodlení uhradit částku 500 Kč za prodlení s každou splátkou. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Po provedeném dokazování soud aplikoval na výše uvedený skutkový stav citované ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva podnikatelském o úvěru, ve které se žalovaná v postavení podnikatele zavázala vrátit poskytnutou finanční částku včetně poplatku do 10. 6. 2025. Žalovaná však nehradila řádně a včas (žalovaná netvrdila ani nedoložila úhradu žalované částky), proto žalobkyni vznikl nárok na uhrazení dluhu včetně poplatku a sjednaných sankcí za prodlení s jednotlivými splátkami. Žalovaná ani po předžalobní výzvě na dluhu ničeho neuhradila. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě vyhověl, a to včetně poplatků, sankcí a zákonných úroků z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. (výrok I.).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 895,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 412 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 300 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 970 Kč ve výši 2 513,70 Kč. (výrok II.).11. Žalovaná požádala o splátky s tím, že uvedla, že je schopna splácet 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené a jejím hlavním a převážným příjmem je rodičovský příspěvek. Vzhledem k tomu, že žalobkyně k výzvě soudu nevyjádřila nesouhlas s tím, aby bylo žalované umožněno hradit dluh ve splátkách, a dále k tomu, že dlužná částka bez příslušenství činí 60 300 Kč, dospěl soud k závěru, že v dané věci je vhodné umožnit žalované hradit svůj dluh ve splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně. Je totiž nejen v zájmu žalované, ale i v zájmu žalobkyně dát žalované možnost dluh hradit ve splátkách, které je schopna splácet. Při soudem stanovené výši splátek bude pohledávka (bez příslušenství) do 21 měsíců splacena, dále bude žalovaná povinna uhradit náklady řízení nejpozději do 31. 1. 2027. Soud dále při umožnění plnění ve splátkách zvažoval, zda využití možnosti splátek nezaloží nespravedlivou nerovnováhu mezi zájmy sporných stran. Rovnováhu mezi zájmy obou stran může soud dle komentářové literatury nastolit i pomocí ztráty výhody splátek pro případ, že by ten, kdo je k tomu rozsudkem zavázán, některé z nich neplnil. Výhoda splátek je tedy žalované poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí byť jednu splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalované v úhradě splátek v částkách vyšších, než je stanovená soudem, případně ve více měsíčních splátkách.