7 C 325/2020-27 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř. 2. Předmětem řízení, vedeného na základě žaloby podané soudu dne 24.8.2020, bylo zaplacení peněžité částky 3 460,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 460,60 Kč od 15. 6. 2020 do zaplacení, to vše z titulu neuhrazení nájemného dle smlouvy o nájmu věcí movitých [číslo]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Žalobkyně vzala podáním ze dne 4. 12. 2020 žalobu co do požadované jistiny ve výši 3 460,60 Kč zpět s odůvodněním, že žalovaný po podání žaloby jistinu v plné výši uhradil. Předmětem nároku žalobkyně se tak dále stal zákonný úrok z prodlení z žalované jistiny 3 460,60 Kč ve výši 10 % od 15. 6. 2020 do zaplacení. 5. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o nájmu věcí movitých [číslo], na základě které přenechala žalobkyně žalovanému do užívání skladovací kontejner a žalovaný se zavázal hradit nájemné. Předmět nájmu byl žalovanému předán dne 1. 4. 2019. Žalobkyně vystavila žalovanému za nájem předmětného kontejneru fakturu znějící na částku 3 460,60 Kč se splatností 14. 6. 2020, na kterou neuhradil žalovaný ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou. Dne 16. 11. 2020, tj. po podání žaloby, uhradil žalovaný žalovanou jistinu ve výši 3 460,60 Kč. 6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu. 7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným nájemní smlouvou ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). 8. Podle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do požadované jistiny před jednáním, rozhodl soud podle ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o.s.ř. nezkoumaje souhlas žalované o částečném zastavení řízení (výrok I. rozsudku). 12. Pokud jde o nadále požadovaný zákonný úrok z prodlení, dospěl soud k závěru, že žaloba je v této části důvodná. Žalobkyně přenechala žalovanému předmět nájmů k užívání, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný však svou povinnost porušil, když za nájem uhradil nájemné až po splatnosti (dne 16. 11. 2020). Jelikož byl žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni nárok na úhradu úrok z prodlení z částky 3 460,60 Kč v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) (výrok II. rozsudku). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 687 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 460,60 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, podání žaloby, zpětvzetí žaloby) a z částky 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (zaslání předžalobní upomínky) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 700 Kč ve výši 987 Kč (výrok III. rozsudku).