7 C 427/2020-19 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). V předmětné věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 197 Kč z titulu neuhrazeného pojištění ze smlouvy [číslo] ze dne 21. 11. 2018. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla Renault Laguna, [registrační značka]. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Dne 21. 11. 2018 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu, podle které měla žalobkyně žalovanému nahradit v budoucnu vzniklou škodu vzniklou provozem automobilu Renault Laguna, [registrační značka]. Žalovaný pak měl za to žalobkyni platit částku 5 817 Kč pro pojistné období jednoho roku a to s půlroční splatností. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 21. 11. 2018. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 21. 5. 2019, a to ani v dodatečné lhůtě, pojištění zaniklo ke dni 30. 8. 2019, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Za období od 21. 5. 2019 do 30. 8. 2019 činí dlužné pojistné 1 597 Kč. Žalovanému byly odeslány dne 31. 8. 2019 a dne 21. 10. 2019 upomínky na dlužné pojistné, za které žalobkyně účtuje podle Sazebníků nákladů 300 Kč za každou z upomínek. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky rovněž vyzván upomínkou ze dne 27. 1. 2020. Po právní stránce byla tedy věc posouzena tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“), a § 2782 a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný tak byl povinen žalobkyni platit smluvené pojistné (§ 2758 odst. 1 o. z.). Žalovaný tuto svou povinnost neplnil včas a řádně. Žalobkyni tak vznikl nárok za zaplacení pojistné za výše uvedeného období a dále za zaslání dvou upomínek. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala za období od 31. 8. 2019 do 27. 7. 2020, tj. do dne podání žaloby. Zákonný úrok tak činí částku 200 Kč. Soud tak shledal nárok žalobkyně důvodným a rozhodl, jak je uvedeno shora ve výrokové části rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 200 Kč a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení; výzvu k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21% ve výši 189 Kč. Aplikaci ustanovení § 14b advokátního tarifu soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, který je nadto opakovaně soudně uplatňován (viz např. sp. zn. 6 C 207/2020, 6 C 220/2020 nebo 35 C 407/2020), a jehož předmětem je vymáhání pojistných pohledávek vyplývajících z podnikatelské činnosti žalobkyně. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Soud pro úplnost dodává, že si je vědom toho, že žalobkyně je subjektem s větším množstvím pojistných produktů, při kterých dochází k většímu množství variant a postupů, jak žalobkyně uvádí v žalobě. Avšak soudu je i z jeho úřední činnosti známo, že obsahově se fakticky návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu nijak výrazně neliší, přičemž v zásadě ve větší míře se jedná o žaloby se shodným skutkovým základem, kdy pojištěný nehradí smlouvou sjednané pojistné ve stanovené výši a následně nereaguje na upomínky dlužného pojistného ze strany pojistitele. Z tohoto lze dovodit, že dochází u žalobkyně pouze k drobným úpravám žaloby ve vztahu k okolnostem, resp. důvodům neplacení či zániku pojistné smlouvy. Podle názoru soudu pak takový stav odpovídá právě § 14b advokátního tarifu. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).