7 C 428/2020-15 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13. 8. 2020 domáhala zaplacení částky 13 660 Kč s příslušenstvím z titulu Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 8. 6. 2017, v rámci které žalobkyně poskytovala žalovanému služby poskytované třetími osobami prostřednictvím služeb elektronických komunikací a doplňkové služby a dále z titulu nezaplacení ceny za koncové zařízení Samsung Galaxy S8 v rámci dodatku uzavřeného dne 14. 6. 2018. Žalovaný se zavázal řádně platit vyúčtované částky dle všeobecných obchodních podmínek společnosti, které byly součástí Účastnické smlouvy. Žalovaný však neuhradil vyúčtované služby a splátky za zařízení v žalované výši uvedené ve vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 21. 5. 2019, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 14. 5. 2019, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 4. 10. 2018, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 3. 11. 2018 a vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 3. 1. 2019. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Ve věci je dána pravomoc soudů, neboť předmět řízení nespadá pod definici služeb elektronických komunikací podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), v účinném znění, a není tak dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu podle § 129 tohoto zákona. 4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V projednávané věci byli účastníci vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání; k výzvě byla připojena doložka, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žádný z účastníků se nevyjádřil. Podmínky pro postup podle § 115a o. s. ř. tedy byly splněny. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Dne 8. 6. 2017 uzavřeli žalobkyně a žalovaný Účastnickou smlouvu [číslo]. Podle ní měla žalobkyně žalovanému poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby v rámci telefonního čísla [tel. číslo]. Žalovaný pak za to měl žalobkyni platit částku dle vyúčtování. Součástí smlouvy byli i Všeobecné podmínky [právnická osoba] a Ceník tarifů a služeb (z účastnické smlouvy [číslo]). Dne 14. 6. 2018 uzavřeli žalobkyně a žalovaný dále dodatek k výše uvedené smlouvě, na základě které žalovaný zakoupil od žalobkyně koncové zařízení Samsung Galaxy S8, přičemž při převzetí uhradil cenu 99 Kč a zbytek ceny se zavázal uhradit ve 23 měsíčních splátkách po 430 Kč. Účastníci si rovněž sjednali slevu na zařízení ve výši 4 000 Kč podmíněnou dobou trvání účastnické smlouvy (z dodatku ze dne 14. 6. 2018). Žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování služeb [číslo] s datem splatnosti dne 4. 10. 2018 na částku 430 za splátku za zařízení, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 3. 11. 2018 na částku 430 Kč představující splátku za zařízení, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 3. 1. 2019 na částku 430 Kč za splátku za zařízení a na částku 200 Kč za vystavení splátkového kalendáře. Z důvodu neplacení jednotlivých vyúčtování žalobkyně vypověděla Účastnickou smlouvu (z výpovědi účastnické smlouvy ze dne 14. 3. 2019). Žalobkyně následně vystavila žalovanému vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 14. 5. 2019 na částku 8 170 Kč představující zesplatněné zbývající splátky za zařízení a vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 21. 5. 2019 na částku 4 000 představující podmíněnou slevu na koncové zařízení (z vyúčtování [číslo]). Dle Ceníku tarifů a služeb může žalobkyně za vystavení splátkového kalendáře účtovat žalovanému částku 200 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 4. 5. 2020. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. 8. Podle § 2079 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 2085 odst. 1 o. z., jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. 9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Co do rozsahu, v němž žalobkyně umožnila žalovanému postupovat podle sjednaného splátkového kalendáře, posoudil soud smlouvu jako nepojmenovanou smlouvu, která se svou povahou nejvíce blíží smlouvě kupní podle § 2079 a násl. o. z. Žalovaný tak byl povinen žalobkyni platit sjednanou cenu 200 Kč za využití této služby. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil. Žalobkyně splnila dále svůj závazek ze smlouvy, když odevzdala žalovanému koncové zařízení, žalovaný však svou povinnost zaplatit celou kupní prostřednictvím jednotlivých splátek nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokované částky ve výši 13 460 Kč skládající se z dlužných splátek za zařízení ve výši 1 290 Kč, částky 8 170 Kč (doúčtovaná cena za koncové zařízení) a částky 4 000 Kč za nesplnění podmínek po poskytnutí slevy na zařízení. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný je se splněním svého peněžitého dluhu v prodlení a ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by za své prodlení nebyl odpovědný, soud přiznal žalobkyni i požadované úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní, která nepřesahuje výši stanovenou prováděcím předpisem (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení co do odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů postupoval soud podle § 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ vyhláška“), neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a v řízení je uplatněno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota podle vyhlášky nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč; celkem tedy náklady řízení tvoří částka 2 252 Kč. 14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).