9 C 138/2020 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). V předmětné věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem [částka] s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného jízdného ve výši [částka] ze dne [datum] a nezaplacené přirážky k jízdnému ve výši [částka]. 3. Soud z předložených listinných důkazů (zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o doručení) zjistil následující skutkový stav. Žalovaný podle uvedeného zápisu o provedené kontrole cestoval dne [datum] metrem linky B, přičemž při přepravní kontrole se na výzvu neprokázal jízdním dokladem, čímž porušil Smluvní přepravní podmínky Pražské integrované dopravy. Vzhledem k tomu jej žalobkyně ještě před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu bezúspěšně vyzvala k uhrazení jízdného a přirážky k jízdnému v celkové výši [částka]. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Po právní stránce soud nárok posoudil podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a podle § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., a dospěl k závěru, že žalovaný jakožto cestující z přepravní smlouvy byl povinen se při jízdě dopravním prostředkem žalobkyně prokázat platným dokladem a pokud tak neučinil, vznikla mu povinnost zaplatit ve výše uvedeném dni jízdné ve výši [částka] i přirážku k jízdnému, kterou určí dopravce v přepravním řádu, nejvýše však [částka], jak právě žalobkyně učinila. Splatnost pohledávky žalobkyně nastala ke dni, kdy proběhla daná přepravní kontrola (viz tarif Pražské integrované dopravy včetně Smluvních přepravních podmínek). Protože žalovaný uplatněný nárok žalobkyně nezaplatil dobrovolně, soud jej žalobkyni přiznal, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka], a podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka], a to za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání ve věci samé), obojí s náhradou za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % ve výši [částka] Celkem tak jde o částku [částka]. 7. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena v obecné pariční lhůtě podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.; náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§149 odst. 1 o.s.ř.).